SHON - Czech corner

Datum zveřejnění tohoto článku: 20. leden 2010

Plešský Chlum - místo dalekého rozhledu

Petr Molík

Při procházení či projíždění jihočeskou krajinou mezi Veselím nad Lužnicí a Kardašovou Řečicí jistě neujde pozornosti cestovatele táhlý holý kopec nad vesnicí Pleše. Je to kopec zvaný Chlum nebo také Plešský Chlum, viditelný z mnoha míst v blízkém i vzdálenějším okolí. Svojí nadmořskou výškou 514 metrů není nijak mimořádný a tak s výjimkou místních obyvatel jen málokdo vystoupí na jeho vrchol. Přesto, podle mého mínění, stojí zato na něj vyjít. Je z něho totiž přírodní kruhový rozhled jakému se široko daleko nic nevyrovná.

Dobrý výhled z tohoto kopce je dán tím, že jeho vrchol se nachází v rozlehlém poli a představuje nejvyšší bod na jihozápadním okraji Křemešnické vrchoviny (součást Českomoravské vrchoviny). Přesněji vzato, podle platného geomorfologického členění České republiky Plešský Chlum nepatří ke Křemešnické vrchovině, ale do úzkého pásma Kardašořečické pahorkatiny, která je součástí Třeboňské pánve. V blízkém okolí, v kruhu o poloměru 5 kilometrů, není žádný vyšší kopec.

Nejbližším vyšším kopcem je Hůrka (515 m n. m.), vzdálená 5,3 km směrem na severovýchod. Ta má ale vrchol zalesněný. Další bližší kopce převyšující Plešský Chlum jsou směrem na jihovýchod a východ ve vzdálenosti 7 až 10 km. Ty jsou také vesměs pokryty lesem. Několik z nich umožňuje dálkové výhledy, ale jen do některých směrů, například Hronův kopec (531 m n. m.) u Ratiboře, Rýdův kopec (553 m n. m.) u Děbolína, Vališův vrch (578 m n. m.) u Studnice a Cihelný vrch (608 m n m.) u Lodhéřova.

Ve směru na severovýchod až severo-severovýchod jsou nejbližší vyšší kopce ve vzdálenosti 8 až 10 km, taktéž většinou zalesněné. Z nich nejvyšší Sněžník (584 m n. m.) u vesnice Vícemil dovoluje částečné výhledy. Dobré rozhledy jsou tím směrem až v polích u 13 km vzdálené vesnice Březina, u 16 km vzdáleného Bořetína a u 19 km vzdálených Vlkosovic. Z těchto míst jsou možné dálkové pohledy především k západu a jihu, avšak východním až severovýchodním směrem jsou vyššími zalesněnými kopci omezené na zhruba 1 km, tedy o dálkových kruhových rozhledech zde nemůže být řeč.

Jen 4,5 km směrem na sever leží uprostřed pole u Závsí plochý vrchol Třebějické hůrky (500 m n. m.), z něhož je úplný kruhový rozhled. Ne, že by nebyl zajímavý, ale kvůli menší výšce tohoto kopce se výhledům z Plešského Chlumu nevyrovná. Rovnocennou konkurenci Plešskému Chlumu představuje až Čermákův vrch (532 m n. m.) u Krátošic, vzdálený 14 km směrem na sever. Tam je ale pěkný kruhový rozhled možný jenom díky nedávno postavené rozhledně. Bez této rozhledny by tam byl výhled do dálky jen částečný. Majestátní vrch Choustník (689 m n. m.), nacházející se 15 km na sever od Plešského Chlumu (a 5 km přibližně na východ od Čermákova vrchu), je celý porostlý lesem, avšak také pěkný, i když ne kruhový výhled do dálky je z věže tamního hradu.

Všechny doteď jmenované kopce v okolí Plešského Chlumu patří do Křemešnické vrchoviny. Na severo-severozápad, severozápad, západ a jihozápad od něj jsou kopce Táborské pahorkatiny (součást Středočeské pahorkatiny). Z nich na severo-severozápadě přesahují výšku Plešského Chlumu teprve 23 až 24 km vzdálené kopce mezi Malšicemi a Táborem (nejznámější je Hýlačka, 525 m n. m., u Větrovů, je na ní rozhledna). Z žádného z nich, včetně Hýlačky s rozhlednou, není kruhový výhled do dálky. Na severozápadě přesahují výšku Plešského Chlumu 14 až 17 km vzdálené kopce táhnoucí se od Nedvědic k Hlavatcům. Tyto kopce jsou z velké části zalesněné a dovolují jen omezený výhled. Ani vrchol 13 km vzdáleného kopce Chrastina (513 m n. m.) u Nedvědic, který je uprostřed pole, neumožňuje kruhový výhled do dálky.

Na západo-severozápadě a západě převyšují Plešský Chlum až Písecké hory (patří k Táborské pahorkatině), vzdálené 33 až 40 km. Ty jsou zalesněné a bez dálkových výhledů. Téměř přesně na západ od Plešského Chlumu, ve vzdálenosti 32 km, vyčnívají nad obzor chladicí věže jaderné elektrárny Temelín. Na západo-jihozápadě až jihozápadě jsou vyšší než Plešský Chlum kopce u Radonic a Ševětína, nacházející se ve vzdálenosti 19 až 21 km. Také ty jsou pokryté rozsáhlými lesy bez možnosti dálkových výhledů.

Ve směru na jihozápad až jiho-jihozápad má pak vrcholy převyšující Plešský Chlum teprve tzv. Lišovský práh (součást Jihočeských pánví), což je vyvýšenina oddělující Třeboňskou pánev od Českobudějovické pánve. Tamní kopce jsou vzdálené 24 až 30 km, některé z nich umožňují dálkové výhledy, avšak žádný kruhový rozhled. Směrem na jiho-jihozápad až jih jsou nejbližší vyšší kopce v Novohradském podhůří, ve vzdálenosti 32 až 43 km. Mnoho z nich je zalesněných, z těch, které dovolují dálkové výhledy, stojí za zmínku například Strážkovický vrch (558 m n. m.) u Strážkovic, vzdálený 36 km směrem na jiho-jihozápad.

Tento přehled okolí naznačuje, že s výjimkou Čermákova vrchu s umělou rozhlednou není v okruhu několika desítek kilometrů stejně dobré nebo lepší místo s kruhovým dálkovým rozhledem než Plešský Chlum. Z uvedeného přehledu je také patrné, že nejméně daleko do krajiny lze z vrcholu Plešského Chlumu dohlédnout ve směru k jihovýchodu, východu a východo-severovýchodu, a to maximálně 10-13 km. Středně daleké výhledy jsou možné na severovýchod, sever, severozápad, západo-severozápad a také na jiho-jihovýchod. Daleké výhledy (přes 50 km) jsou možné na západ, jihozápad a jih. V jihozápadním směru lze nejdále zahlédnout masiv Blanského lesa s nejvyšší horou Kleť (1083 m n. m.) a pásmo Šumavy až po Boubín, v jižním směru pak Novohradské hory.

Na vrchol Plešského Chlumu se dá vystoupit z kterékoliv strany po obdělávaném poli. Jen v případě obtížně schůdného terénu (nesklizené nebo rozbahněné pole) je vhodnější použít jedinou cestu, která tam vede od jihu. Tato travnatá polní cesta je dlouhá necelých 200 metrů a překonává výškový rozdíl asi 20 metrů. Začíná kolmým odbočením v nejvyšším místě asfaltové silničky vedoucí od jižního okraje vesnice Pleše rovně k západu k osamělému stavení mezi rybníky Chlumským a Ševcovským. Na tuto silničku je možné se nejkratší cestou dostat buď přímo z Pleší (což představuje vzdálenost 0,5 km až 1 km, podle toho, z které části vesnice vycházíme), anebo od železniční stanice Doňov travnatou, málo zřetelnou polní cestou odbočující z hlavní jindřichohradecké silnice a vedoucí pár set metrů na východ od Záhořského rybníka po západním úpatí Plešského Chlumu (tato trasa je dlouhá asi 2,5 km a další asi 1 km je třeba k dosažení vrcholu).

Když jsem dne 12. října 2006 za pěkného podzimního počasí poprvé stoupal na Plešský Chlum, šel jsem od železniční stanice Doňov rovnou vzhůru polem, které bylo (kromě nejnižší části s již vzklíčenými rostlinami) čerstvě oseté a suché. Na samotný vrchol jsem tehdy přišel od západo-severozápadu asi ve 13 hodin SELČ. Ve svých zápiscích jsem jej popsal takto:

"Vrcholová část kopce Chlum (514 m) je obklopena prázdným polem, ale samotný vrchol je travnatý, zarostlý neposekanou trávou, v níž jsou vyšlapané cestičky. Nezoraná plocha na vrcholu kopce má elipsovitý tvar o rozměru přibližně 30 x 40 m, přičemž delší osa elipsy je orientována ve směru od SSZ k JJV. Hlavní vrchol kopce je v severní polovině této elipsy, v jižní polovině, blíže k jižnímu konci elipsy, je malý vedlejší vrchol.

Na S okraji elipsy stojí v polokruhu asi 8 menších a středně velkých stromů (břízy, trnky, třešeň) s částečně ulámanými větvemi. Tyto stromy zakrývají hlavní vrchol při pohledu od SZ, S a SV. Kolem hlavního vrcholu (blíže než jsou stromy na S okraji elipsy) je kruhový příkop o průměru asi 15 m, vyztužený betonovými deskami. Příkop je hluboký asi 1,5 m, zarostlý trávou a některé betonové desky jsou zhroucené.

Uvnitř kruhu na samotném vrcholu je nejvíce na S (a nejblíže ke stromům na S okraji elipsy) kovová červenobílá tyč s tabulkou STÁTNÍ TRIANGULACE POŠKOZENÍ SE TRESTÁ a těsně u ní směrem na J do země zapuštěný kamenný hranol s hladkou vrchní stranou a značkou trigonometrického bodu. Vedle něj V směrem leží na zemi v trávě přelomený betonový panel (použil jsem jej jako sedačku). Směrem na J je pak v trávě uprostřed kruhového příkopu nejprve jeden betonový patník s červeným horním koncem, potom větší, v trávě skrytá skruž s hydrantem, dále druhý patník s červeným horním koncem (oba patníky jsou vysoké asi 30 cm) a pak ještě v zemi malá skruž a v ní kovová trubka (hydrant).

Na malém vedlejším vrcholu v jižní polovině elipsy vyčnívají ze země dvě rezavé tyče (úzké kovové trubky), z nichž ta severnější je vysoká jen 30 cm a ta na Z straně je vysoká asi 130 cm. Na V straně vedlejšího vrcholu, blízko menší, 30 cm vysoké trubky, jsou na zemi v trávě dva čtvercové kovové poklopy v betonovém rámu. Poklopy jsou hned jeden vedle druhého a tato dvojice je orientována přibližně ve směru sever-jih.

Na J okraji elipsy stojí 4 větší stromy. Z nich nejvíce na Z je bříza (na ní je myslivecký posed s výhledem k JZ, nekrytý, jen dřevěná lavička s opěradlem a k ní asi 4 m vysoký dřevěný žebřík), vedle ní trnka, potom bříza a nejvíce na V ještě jedna bříza. Na okraji elipsy na JZ až JJZ od hlavního vrcholu, tam, kde již začíná obdělávaná půda, leží blízko sebe dva velké kameny (balvany) zřejmě vyorané z pole, severnější z nich je asi 2 m dlouhý, jižnější má délku asi 1 m.

Na vrcholu v trávě létají mouchy (sedají si i na mě) a skáče několik kobylek (rovnokřídlý hmyz), hned při mém příchodu tam létala a krásně plachtila babočka paví oko. Z vrcholu je prakticky kruhový rozhled, malinko zaclání nedaleký lesík na západním svahu kopce (stromy na vrcholu se dají při rozhledu do dálky obejít). Je téměř jasno, ale do dálky je výhled zamlžený. Kolem dokola na obzoru vidím jen lesy v mlze a přesně za rekonstruovaným železničním přejezdem na hlavní silnici u stanice Doňov jsou v dálce vysoké komíny (podle mapy je ale tím směrem Dráchov a žádné vysoké komíny by tam být neměly, dodatečná poznámka: byly to komíny nebo jiné stavby v průmyslové zóně na jižním předměstí Soběslavi).

Z vrcholu kopce nejblíže na V až JV je jen ze vzdálenosti několika set metrů pěkný výhled na vesnici Pleše, na Z je ve vzdálenosti 400 m na svahu kopce o 20-30 m níže, než je vrchol, malý lesík (připomíná mi Hurvínkovu čupřinu). Ve směru na SZ je dobře vidět železniční stanice Doňov (1,5 km), vesnice Záhoří (2 km) a za ní kopec Na Vršcích (3 km). Dalekohledem směrem na SV je vidět na 2,5 km vzdáleném vodojemu u Višňové nad horní koulí antény pro mobilní telefony, vodojem je oplocený. Význam Chlumu (zvaného také Plešský Chlum) je zřejmě i vojensko-strategický. Kromě toho, že je z něj daleký výhled na všechny strany, dá se z něj kontrolovat hlavní, jindřichohradecká silnice. Divím se, že je neznámý pro turisty, v okruhu 5 km není žádný vyšší kopec."

K tomuto popisu dodávám, že vzhled vrcholu zůstává i nadále stejný. Jen myslivecký posed je již zchátralý a nepoužitelný a dva velké balvany někdo přemístil pod stromy na severním okraji vrcholové elipsy. Na doklad toho, jak Plešský Chlum zpovzdálí i zblízka vypadá, připojuji několik fotografií (obrázky č. 1-22 a 28). Přidávám i několik výhledů (obrázky č. 23-27) a složenou panoramatickou fotografii dálkového výhledu z vrcholu Plešského Chlumu ve směru přibližně od severu přes severovýchod k východo-severovýchodu, představující asi jednu šestinu obzorového kruhu (obrázek č. 29).