SHON - Czech corner

Datum zveřejnění tohoto článku: 17. březen 2014

Výška sněhové pokrývky v Praze v zimním období let 2003-2004 a 2013-2014

Jiří Sosáček

Praha jako velkoměsto představuje z meteorologického hlediska to, co se nazývá "tepelný ostrov", tedy území, na němž je tepleji než v okolní krajině. Projevuje se to i na množství sněhu, jaké se v Praze vyskytuje v době tamních zim. Když jsem ale hledal v Internetu údaje o velikosti vlivu těchto odlišných teplotních podmínek na výšku sněhové pokrývky, nenašel jsem nic. Čeští profesionální meteorologové měří výšku sněhové pokrývky na svých stanicích v Praze-Libuši a Praze-Ruzyni. Obě tato místa však leží na okraji jmenovaného velkoměsta a měření jsou v nich prováděna jen jednou denně. O tom, kolik je sněhu ve vnitřních částech Prahy, případně jaký je rozdíl ve sněhové pokrývce v jejím centru a na jejím okraji jsem se ve veřejně dostupných datech českých meteorologů ničeho nedopátral.

Proto jsem se rozhodl zpracovat měření, která získal Dr. Petr Molík v oblasti náměstí Míru v Praze na Vinohradech a v oblasti Radiové ulice v Praze-Hostivaři. První z těchto míst je v centru města, druhé na jeho východním okraji. Na obou z nich bylo po většinu zimních dní měřeno ráno i večer, takže získaná data jsou podrobnější než u profesionálních meteorologů. Není mi známo, že by na uvedených místech v téže době měřil výšku sněhu ještě někdo jiný, takže se odvažuji označit tato data za unikátní.

K metodice měření si dovoluji uvést toto: Dr. Molík mi sdělil, že pro měření byla vybírána místa s neporušenou sněhovou vrstvou, v centru města to bylo nejčastěji na trávnících na náměstí Míru, někdy i na chodnících ulic přiléhajících k tomuto náměstí, na okraji města pak na travnatém povrchu v autobusové zastávce Průmyslová a v blízké části Průmyslové ulice, na travnatém a částečně keři zarostlém pozemku mezi Průmyslovou ulicí a budovou Výzkumného ústavu potravinářského a na trávnících v Radiové ulici. Všechny trávníky využívané k měření byly nízko posekané. Výška sněhové vrstvy byla měřena plastovým školním pravítkem (PŠP) o délce 30 cm, s vyznačeným dělením po centimetrech a milimetrech (v některých případech bylo třeba použít obdobné pravítko o délce 40 cm). Měření byla zapisována s přesností na 0,5 cm. Pro získání jedné hodnoty výšky sněhové vrstvy bylo pravítko několikrát zapíchnuto do vrstvy sněhu kolmo k jejímu povrchu a na stupnici pravítka odečtena výška sněhu. Z čísel odečtených na pravítku při jednotlivých zapíchnutích byl vypočítán průměr a tento průměr zapsán jako výška sněhu v daném čase. Místa jednotlivých zapíchnutí byla od sebe vzdálená několik centimetrů až několik set metrů, tak jak to bylo potřeba. Také počet zapíchnutí pravítka do sněhu byl různý. Při měření čerstvě napadlého sněhu stačilo většinou jen málo zapíchnutí, protože výška sněhu byla všude stejná. Při měření déle ležícího sněhu bylo často třeba více zapíchnutí a tedy důkladnější proměření, protože na některých místech mohl sníh částečně roztát vlivem slunečního tepelného záření, anebo být odvát či přivát větrem. Měření výšky sněhu byla prováděna i v době, kdy sněhová pokrývka byla jen částečná a vedle ní se nacházela různě velká místa bez sněhu (plošný rozsah sněhové pokrývky jsem na níže uvedených obrázcích vyjádřil použitím šesti barev).

A toto je celkový výsledek mé práce: Na obrázcích č. 1 a 2 je vidět, že rozdíl ve výšce sněhové vrstvy v centru a na okraji Prahy je až trojnásobný (na okraji města bylo v určitých obdobích až třikrát více sněhu než v jeho centru). Na obrázku č. 1 je také pěkně patrné několikeré opakování období se sněhem v průběhu zimy, přičemž od ledna do března se v nich množství sněhu postupně zmenšovalo, ale intervaly mezi nimi zůstávaly stejné. Pravidelnost opakování období se sněhem v této zimě je pozoruhodná.

Porovnáním obrázků č. 1 a č. 2 lze zjistit, že množství sněhu v zimě let 2003-2004 bylo mnohem větší než o deset roků později, tedy v zimě let 2013-2014, kdy bylo sněhu málo. To je jedním z dokladů oteplování podnebí (i když samo o sobě to oteplování nedokazuje), k němuž dochází celosvětově. Je možné, že v dalších letech v Praze v zimním období nebude sníh vůbec, anebo jen výjimečně.