SHON - Czech corner

Datum zveřejnění tohoto článku: 16. říjen 2009

Pozorování kulíků říčních na rybníku Slatina v městské části Praha-Dubeč

Petr Molík

Dne 3. října 2009 jsem šel na vycházku po cyklostezce vedoucí z Dolních Měcholup k rybníku Slatina. Bylo pěkné podzimní počasí, téměř jasno, mírný vítr a teplo. V 16:20 hod. SELČ jsem z místa, kde do Slatiny vtéká Hostavický potok, zjistil, že rybník je částečně vypuštěný. Hladina byla asi o 1 metr níže než obvykle a rozsáhlé plochy dna zůstaly bez vody. Postupně jsem obešel rybník po jihozápadní, západní, severní a severovýchodní straně a pak jsem se procházel po vyschlém stěrkovém dně ve východní a jižní části rybníka.

Na snížené vodní hladině v severozápadní polovině Slatiny plavalo asi 50 kachen divokých, nejméně dvě lysky (zřejmě mladé) a tři potápky roháči (z nich alespoň jedno mládě), které byly jen velmi málo aktivní, až na jednu výjimku se vůbec nepotápěly a většinu času odpočívaly s hlavou položenou v peří na zádech. Odkryté dno po obvodu rybníka bylo zčásti suché a kamenité, zčásti na něm bylo mokré bláto a louže, ale všude vypadalo zcela pusté. Až v 17:48 hod. SELČ se ve východní části rybníka na blátivém dně s loužemi objevila skupina poměrně malých ptáků, kteří mě natolik zaujali, že jsem se rozhodl napsat o nich tento článek.

Ptáci byli ode mě vzdáleni asi 60 metrů a dalekohledem se dalo rozeznat, že jsou to kulíci říční. Měl jsem s sebou také digitální fotoaparát Canon PowerShot SX10, jímž jsem z této vzdálenosti pořídil několik jejich fotografií. Fotografie zobrazují zmíněné ptáky alespoň natolik zřetelně, že jsem na nich mohl dodatečně, po návratu z vycházky, ověřit určení druhu.

Celkem 9 kulíků říčních se společně pozvolna přemísťovalo po bahnitém dně rybníka v blízkosti rákosového porostu (dodatečná poznámka: v roce 2015 jsem podrobnějším prohlédnutím fotografií zjistil, že jeden ze zobrazených ptáků, na obrázku č. 9 nejdále vpravo, je pravděpodobně jespák malý, Calidris minuta, a že tedy kulíků říčních bylo jen 8). Chodili, pobíhali a hledali v řídkém bahně potravu. Pozoroval jsem je z jednoho místa. Když jsem pak vykročil blíže k nim, všichni najednou v mžiku odletěli. To bylo v 17:55 hod. SELČ. Potom se již znovu neukázali. Vzhledem k roční době se nejspíše jednalo o kulíky, kteří se zastavili na rybníku Slatina při svém tahu na jih. V předchozích letech zjistili kulíky říční na tomto rybníce také jiní pozorovatelé, ale není mi znám žádný doklad o tom, že by tam kulíci hnízdili.

Kulík říční (Charadrius dubius) je pták o málo větší než vrabec, s délkou těla 15-18 cm. Rozpětí křídel má ale podstatně větší než vrabec, v literatuře se uvádí 32-35 cm. V jeho zbarvení se kombinují především barvy hnědá, bílá a černá (samečci a samičky vypadají stejně, nedají se tedy podle vnějšího vzhledu spolehlivě rozeznat). V systematickém třídění ptáků patří do řádu zvaného dlouhokřídlí (Charadriiformes), v něm do podřádu bahňáci (Charadrii) a do čeledi kulíkovití (Charadriidae). V samotném rodu Charadrius je kulík říční jedním ze 31 druhů žijících v různých částech světa.

Zeměpisné rozšíření kulíka říčního zahrnuje celou Evropu s výjimkou jejích nejsevernějších částí a velké oblasti Asie až po Indonésii a Filipíny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých (bahnitých i písčitých) plochách na březích řek a okrajích vodních nádrží, případně na naplaveninových ostrůvcích a dnech vypuštěných rybníků. Na těchto místech také hnízdí (u nás je to v období od května do července). Hnízdem je důlek v zemi obložený kamínky, do kterého samička snáší nejčastěji 4 vajíčka. Po 22-26 dnech inkubace, kdy na vajíčcích střídavě sedí sameček i samička, se z vajíček líhnou mláďata schopná samostatně přijímat potravu. Rodiče je tedy nekrmí, ale po dobu asi tří týdnů vodí a chrání. Kulíci říční se živí tím, co najdou v bahně a mokrém písku, zejména různým hmyzem a jinými členovci, měkkýši a také červy.

V ornitologické literatuře se uvádí, že v České republice každoročně hnízdí asi 700-1400 párů kulíků říčních. Jejich hnízdiště jsou rozmístěna po celém území státu s výjimkou poloh nad 700 m nadmořské výšky. Evropští kulíci říční jsou tažní, v pozdním létě opouštějí svá hnízdní teritoria a odlétají přezimovat do Afriky, případně do některých oblastí na jihu Evropy. Na podzim (koncem září a v říjnu) jsou u nás k zahlédnutí jen ojediněle. Vracejí se zpátky v březnu a dubnu. V době jarního a pozdně letního (či podzimního) tahu přes Českou republiku přelétá a místy se zastavuje i mnoho kulíků říčních hnízdících v severněji položených zemích.

Rybník Slatina, z něhož je moje pozorování kulíků říčních, se nachází na východním okraji Prahy při silnici spojující vesnice Štěrboholy a Dubeč, ve vzdálenosti 11 km od centra hlavního města. Byl vybudován někdy kolem roku 1990 (můj odhad), tedy přibližně před dvěma desetiletími, přehrazením Hostavického potoka v místě, kde předtím byly mokřiny (slatiny). Zemní sypaná hráz (správce rybníka na své internetové stránce uvádí, že má na návodní straně výšku 4,5 m) je na severozápadním konci a od ní se rybník táhne k jihovýchodu v délce asi 450 metrů. V severozápadní části je rybník široký asi 130 metrů, v jihovýchodní části asi 300 metrů.

Majitelem rybníka Slatina je hlavní město Praha, správcem příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy. V úředním jazyku tohoto správce není Slatina rybník, ale retenční nádrž, tedy nádrž, jejímž hlavním účelem je zachycování vody při větším množství dešťových srážek, a chov ryb je až na druhém místě. Na rozdíl od pravých rybníků je proto obvykle naplněna jen z části své maximální kapacity. Podle údajů na internetové stránce správce má i tak Slatina rozlohu přibližně 9 hektarů a objem vody 70000 metrů krychlových. Nadmořská výška její hladiny za normálního stavu je 244 metrů.

Poprvé jsem viděl Slatinu v polovině 90. let 20. století. Překvapila mě, protože na mojí turistické mapě vydané v roce 1985 nebyla zakreslená. Tehdy to byla nedávno dokončená vodní nádrž s holými břehy téměř bez vegetace. Od té doby se hodně změnila, vznikly na ní rozsáhlé porosty rákosu, na březích vyrostlo množství stromů a dnes je to malý zemský ráj.

Dodatečná poznámka: Rybník Slatina byl při mé vycházce 3. října 2009 částečně vypuštěný kvůli výlovu ryb, který se na něm uskutečnil o tři dny později, 6. října.

Další dodatečná poznámka: Také v roce 2010 se na rybníce Slatina konal výlov ryb, avšak o téměř celý měsíc později než v roce 2009. I tentokrát jsem využil tuto příležitost a vypravil se na vyschlé dno částečně vypuštěného rybníka. Počasí a světelné podmínky již ale nebyly tak příznivé jako v předchozím roce. Když jsem během vycházky dne 30. října 2010 vstoupil na suché části dna Slatiny, po kulících říčních nebylo ani stopy. Na rybníce plavaly jen kachny divoké a nad ním postupně přeletělo celkem asi deset volavek popelavých, z nichž jenom jedna na chvíli přistála na jeho severním okraji. Až krátce před západem Slunce jsem si všiml, že v jižní části rybníka (přibližně v místě, z něhož byl pořízen obrázek č. 6) na vyschlém dně blízko vody sedí nějaký menší pták. Bez jakéhokoliv skrývání jsem k němu mohl přijít na vzdálenost asi 10 metrů a teprve při ještě větším přiblížení vždy odběhl o kousek dále. Jen jednou vyplašeně vzlétl, něco zakřičel, nízko nad hladinou obletěl malé kolečko a zase si sedl na stejné místo. Vyfotografoval jsem jej a po návratu z vycházky jsem z fotografií určil, že je to jespák obecný (Calidris alpina), v době podzimního tahu v České republice běžný ptačí druh. Z území Prahy je však hlášen jen málokdy, proto zde zmiňuji toto své pozorování a připojuji následující obrázky.