SHON - Czech corner

Čtvrtý rozhovor s Jiřím Sosáčkem (o e-mailové diskusi českých proměnářů)

Jana Polívková-Hrachová

JPH (Jana Polívková-Hrachová): Dobrý den, vítejte zase u nás.

JS (Jiří Sosáček): Děkuji vám, jste báječná žena.

JPH: Můžete mi povědět co je nového na vaší hvězdárně?

JS: Budeme mít jeskyni česko-slovensko-tararingapatamského přátelství.

JPH: Co prosím?

JS: Pod vrcholem Sun Hillu je taková malá jeskyně.

JPH: To je úžasné!

JS: Naši ředitelé rozhodli, že v ní založí stálou výstavu připomínající významné české, slovenské a tararingapatamské astronomy. Zatím to není oficiální, ale mám vybrat našich deset nejvýznamnějších žijících astronomů všech dob.

JPH: Tolik?

JS: Deset a dva náhradníky.

JPH: Máte už nějakou představu o tom, kteří to budou?

JS: Zatím ne.

JPH: Pane Sosáčku, když jste se zmínil také o Slovácích, vy dokážete mluvit slovensky?

JS: Ano, trochu.

JPH: Slovenština je nádherný jazyk. Jsem z ní úplně nadšená. My se ji teď s manželem oba učíme. Pojďte, vyzkoušíme si to.

JS: Nech sa páči.

JPH: Som veľmi rada, ze súhlasíte.

JS: Vraveli ste, že aj váš manžel...?

JPH: Odvtedy, čo sme sa vrátili z dovolenky vo Vysokých Tatrách, sa so mnou zhovára iba po slovensky.

JS: A ako mu to ide?

JPH: Dobre.

JS: To s vami hovorí po slovensky aj v posteli?

JPH: Áno, tam toho najviac nakecá.

JS: Predpokladám, že Tatry sú stále také krásne.

JPH: Jasne, že sú. Máme odtiaľto veľa pekných zážitkov. Vzala som so sebou zopár fotiek. Chcete si ich pozrieť?

JS: Ďakujem veľmi pekne.

JPH: Toto je hotel, v ktorom sme bývali. A toto sú účastníci chodúľového výstupu z Tatranskej Lomnice na Skalnaté pleso.

JS: Dúfam, že vy medzi nimi nie ste.

JPH: To teda nie, nie som hazardérka.

JS: No preto.

JPH: Tu plávam v Štrbskom plese.

JS: Vyzeráte skvele.

JPH: Však áno.

JS: Vždy sa kúpete v dlhých šatách?

JPH: Keď som padala z loďky, nestihla som sa prezliecť do plaviek.

JS: A tuto čo vystrájate?

JPH: Tu naháňam medveďa.

JS: Čože?

JPH: Medveďa.

JS: Skôr on naháňa vás.

JPH: Pravda, napokon som pred ním utekala.

JS: Máte rýchle nohy.

JPH: A tu kŕmim kamzíky.

JS: Vôbec sa vás neboja.

JPH: Tu tiež kŕmim kamzíky.

JS: A čo tento starý cap?

JPH: To je môj manžel, predsa!

JS: Prepáčte.

JPH: To nič. Pán Sosáček, dostávate na vašu hvezdáreň Perzea?

JS: Myslíte ten vestník pre pozorovateľov premenných hviezd vydávaný v Brne?

JPH: Práve ten.

JS: Nie, ale poznám ho z knižnice Petřínskej hvezdárne v Prahe.

JPH: Čítali ste e-mailový list, ktorý napísal pán doktor Petr Molík šéfredaktorovi Perzea?

JS: Nie. Ak môžem, prečítam si ho.

JPH: Tu je:

  Vazeny pane kolego,

  dopis s Vasim cirkularem, ktery jste mi poslal na Petrinskou hvezdarnu, 
  a Persea c. 6 jsem nasel. Z novych clanku do Cirkulare c. 16 mam jenom 
  jeden.

  Prekvapilo me, ze se v Perseovi uz skoro vubec nepise o zakrytovych 
  dvojhvezdach. Myslel jsem si, ze kdyz je Cirkular MEDUSY venovan fyzickym 
  promennym hvezdam, ze budete v Perseovi psat o Vasich pozorovanich 
  zakrytovych dvojhvezd.

  Vypada to, jako kdyby cas venovany fyzickym promennym chybel 
  u zakrytovych. Mozna, ze je to zbytecna obava, ale nehrozi, ze brnensky 
  program pozorovani zakrytovych dvojhvezd, ktery je unikatni 
  i z celosvetoveho hlediska, tim utrpi? Kde jinde nez v Perseovi by se 
  cesti amateri meli dozvidat neco o programu pozorovani zakrytovych 
  dvojhvezd.

  Nasi odbornici se v minulosti vicekrat vyjadrili o tom, ze pozorovani 
  zakrytovych dvojhvezd je nejlepe vyuzity pozorovaci cas hvezdare-amatera. 
  Urcite nechteli nikoho odrazovat od pozorovani fyzickych promennych ani 
  od jinych pozorovani, ale hovorili na zaklade znalosti, ktere vetsina 
  amateru nema.

  V knize Pozorovani promennych hvezd, dil I, se v historickem prehledu 
  uvadi, ze v dobe prvni Ceskoslovenske republiky byl program pozorovani 
  promennych hvezd u nas urcovan osobnimi zalibami jednotlivcu a ne 
  potrebami soustavne vedecke prace.

  Tehdy se cesti amateri zamerovali temer vyhradne na dlouhoperiodicke 
  fyzicke promenne (miridy, polopravidelne a nepravidelne). Delali to 
  udajne proto, ze nemeli dost casu na jina pozorovani. Myslim, ze to ale 
  byla jenom vymluva a malost tehdejsich ceskych lidi.

  Vezmete si za priklad pana Tondu Dedocha, ktery ma casove velmi narocne 
  zamestnani (prace na tri smeny) a pritom je dlouholetym nejpilnejsim 
  ceskym pozorovatelem zakrytovych dvojhvezd.

  Krome toho, rada zakrytovych dvojhvezd se da pozorovat metodou jeden ci 
  nekolik malo odhadu za noc, tak jako u dlouhoperiodickych fyzickych 
  promennych, a pritom jejich sledovani je z vedeckeho hlediska velmi 
  zadouci (jen namatkou uvadim napr. hvezdy beta Lyr, V367 Cyg, RX Cas, 
  SX Cas).

  Mohl bych se Vas zeptat podle ceho vybirate hvezdy do pozorovaciho 
  programu MEDUSY? Poradili jste se (myslim cleny MEDUSY) s nejakym 
  profesionalnim astronomem o uzitecnosti zmeny pozorovaciho programu 
  ze zakrytovych dvojhvezd na dlouhoperiodicke fyzicke promenne? Rada hvezd 
  programu MEDUSA je pozorovana i jinde ve svete, zatimco mnohe zakrytove 
  dvojhvezdy jsou zanedbavany.

  Jako sefredaktor Persea byste mohl prispet k podpore pozorovani 
  zakrytovych dvojhvezd v Ceskoslovensku, ale zatim je videt trend spise 
  opacny. Primlouvam se, aby clenove B.R.N.O. vcetne MEDUSY pokracovali 
  v promenarske praci, kterou v 50. letech zapocali nasi nejvyznamnejsi 
  astronomove Z. Kopal, M. Plavec, O. Oburka a dalsi a aby, pokud by to 
  hrozilo, zabranili navratu stavu znameho z predvalecne doby.

  S pozdravem,

  Petr Molik

JS: Máte aj odpoveď?

JPH: Áno, tu je:

  Vazeni kolegove,

  dopis byl adresovan mne, takze je predevsim na mne, abych odpovedel. 
  K otazce clanku v Perseovi. Udelal jsem si statistiku za posledni 3 roky, 
  ktera potvrdila me tuseni. Prohlednete si pozorne pocty clanku 
  o zakrytovkach a fyzickych prom. v jednotlivych cislech Persea.

  cislo    zakrytovky    fyzicke
  1/1997       2            2
  2            2            1
  3            1            3
  4            0            0
  1/1998       1            4
  2            1            2
  3            1            1
  4            2            0
  1/1999       1            7
  2            1            7
  3            1            4
  4            2            3
  5            1            5
  6            1            5

  Pred tim, nez jsem se stal sefredaktorem, byl prumerny pocet clanku 
  o zakrytovkach 1,25 na cislo. V prvnim roce meho vedeni byl 1,17. Tato 
  dve cisla snad muzeme pro nasi vec prohlasit za shodna. Vidime, ze muj 
  prichod do funkce neznamenal ubytek clanku, ktere se venuji hlavne 
  zakrytovkam. Statistika pro fyzicke promenne rika: 1997-1998 byl prumer 
  1,63 clanku na cislo. V roce 1999 pak 5,17 clanku na cislo. Zde vidime 
  vyrazny posun. Myslim, ze Vas dojem ubytku clanku je zpusoben optickym 
  klamem, protoze v kontrastu s fyzickymi je jich 4,4 krat mene. Pokud jde 
  o to, proc se zvetsil pocet clanku o fyzickych promennych...

  Kazdy sefredaktor stoji pred ukolem naplnit cislo clanky. Samozrejme se 
  obraci na sve nejblizsi spolupracovniky a lidi, se kterymi se dobre zna. 
  A protoze se venuji organizovani MEDUZY, znam predevsim lidi z ni. Ti se 
  zabyvaji fyzickymi promennymi, takze proto nepisou o zakrytovkach. 
  Ja osobne bych rad videl pomer zakrytovek ku fyzickym 1:1, ale nenachazim 
  ve svem okoli plodne autory.

  Nevim, ktere odborniky mate na mysli. Ja zase vim od odborniku, ze 
  amateri hraji nezastupitelnou roli v tom, ze jsou schopni produkovat 
  dlouhodobe pozorovaci rady. 100 letou krivku V Boo neudela zadny 
  profesional...

  Ke zmene programu ze zakrytovek na fyzicke nedochazi. Stalo se jen to, 
  ze vedle zakrytovek se zacali organizovane pozorovat i fyzicke. Pokud 
  jde o sledovanosti hvezd, tak mohu rici vetu presne opacnou k Vasi: 
  "Rada zakrytovych dvojhvezd je sledovana i jinde ve svete, zatimco mnohe 
  fyzicke promenne jsou zanedbavany." Nevim, jak byly vybirany hvezdy 
  do katalogu BRKA, ale do MEKA byly na samem pocatku vybirany prakticky 
  nahodne. Byly to ty s velkou amplitudou, zajimavou krivkou a dostatecne 
  jasne.

  O sledovanosti ve svete a uzitecnosti konkretnich pozorovani jsme 
  nemeli nejmensi tuseni: bylo nam 16 let, nemeli jsme pocitac ani 
  Internet. Ostatne nebyl tu nikdo, kdo by to vedel - vsichni se zabyvali 
  zakrytovkami. Krome toho tehdy nemohl nikdo tusit, ze hvezdy, ktere si 
  vybiraji L. B. a P. S. z katalogu AAVSO na konferenci, budou 
  pozdeji tvorit pozorovaci jadro skupiny, ktera bude mit pres 50 clenu. 
  Pred nekolika lety jsme si uvedomili, ze je nutno sledovat nesledovane 
  objekty. Program o nesledovane hvezdy take neustale rozsirujeme. 
  V soucasnosti jich jsou asi 2/3.

  Ty sledovane v programu zustaly, protoze uz si na ne pozorovatele zvykli, 
  byly udelany mapky a prestat je sledovat ... to bychom mohli rovnou 
  vsechna dosud udelana data vyhodit. Navic se ukazuje, ze je skvele, ze 
  mame data od sledovanych hvezd, protoze se tak muzeme porovnavat 
  s ostatnimi skupinami, coz je opravdu zajimave.

  Pokud se v predvalecne dobe pozorovali jen fyzicke promenne hvezdy a 
  navic zpusobem, ze si kazdy pozoroval, co se mu zlibilo a s daty se nic 
  nedelalo, tak je samozrejme dobre vzit si z toho ponauceni. Dnes je ale 
  situace uplne jina. Pozoruji se zakrytovky a fyzicke se sleduji 
  organizovane. Publikace vysledku MEDUZY jako celku ci nekterych jejich 
  clenu je jen otazkou casu.

  K tomu abych mohl organizovat psani clanku o zakrytovkach, tak jak 
  to delam u fyzickych promennych bych potreboval mit pristup k databazi 
  B.R.N.O., cist prislusnou literaturu a byt obklopen aktivnimi 
  pozorovateli zakrytovek. Ani jedno neni splneno. Clovekem, ktery to 
  splnuje je M. Z., ale obavam se, ze je prilis zaneprazdnen...

  S pozdravem

  Petr S.

JS: Prečo je v oslovení "Vážení kolegové"?

JPH: Pán doktor Petr Molík poslal kópiu svojho listu Dr. Zejdovi a Dr. Šimonovi, takže odpoveď je určená aj pre nich.

JS: Tá štatistika článkov je ohromujúca.

JPH: Naozaj.

JS: Nikdy by som sa nenazdával, že ich tam je toľko.

JPH: Ani ja by som to nevedela, keby som nečítala tento list.

JS: V prvom čísle Perzea z roku 2000 nieto ani jedného článku o zákrytových dvojhviezdach. Ale po prečítaní tejto odpovedi vidím, že to je iba klam, že tam v skutočnosti takéto články sú a že ich vôbec neubudlo.

JPH: Len je nájsť.

JS: Správne.

JPH: Čo poviete na tvrdenie, že úlohou šéfredaktora je naplnenie čísiel článkami a že k tomu využíva ľudí, s ktorými sa dobre pozná? Nie je to otvorený nepotizmus?

JS: Chápem, že niekde tie články musí získať. Ale vždy som si myslel, že úlohou redaktorov odborného vestníka je informovať čitateľov o tom, čo sa deje v danom odbore, bez ohľadu na to, či dané informácie pochádzajú od ich známych alebo z iného zdroja. Snažiť sa iba o to, aby čísla boli naplnené článkami, a pritom ignorovať všetko ostatné, čím sa nezaoberajú šéfredaktorovi priatelia, je podľa mňa príliš nízky cieľ.

JPH: Súhlasím. Keby sa šéfredaktori vestníkov a časopisov spoliehali len na svojich známych, bolo by to čítanie veľmi ochudobnené.

JS: A viete si predstaviť o čom by sa písalo v Perzeovi, keby sa pán šéfredaktor dobre poznal napríklad s povrazolezcami?

JPH: Neviem. Ale idú z toho na mňa zimomriavky.

JS: Tu v odpovedi ma zaujalo aj to, že vraj v rámci B.R.N.O. nedochádza ku zmene pozorovacieho programu zo zákrytových dvojhviezd na fyzické premenné.

JPH: Vari dochádza?

JS: Zatiaľ existujú vedľa seba program pozorovaní zákrytových dvojhviezd a program pozorovaní fyzických premenných, ale čoraz viac sa činnosť B.R.N.O. presúva od zákrytových k fyzickým premenným. Keď si pozriete oficiálne počty pozorovateľov zákrytových dvojhviezd (viď Perseus, číslo 1, z roku 1999 a Zpráva o činnosti B.R.N.O. za rok 1999), zistíte rapídny pokles. Roky a počty pozorovateľov zákrytových dvojhviezd sú následujúce:

1989 ... 89

1990 ... 82

1991 ... 80

1992 ... 75

1993 ... 72

1994 ... 66

1995 ... 57

1996 ... 52

1997 ... 56

1998 ... 48

1999 ... 34

JPH: Čiže v B.R.N.O. sa v priebehu desiatich rokov počet pozorovateľov zákrytových dvojhviezd zmenšil o viac ako polovinu.

JS: Naproti tomu počet pozorovateľov fyzických premenných narastal možno ešte rýchlejšie.

JPH: Takže obavy pána doktora Petra Molíka o brniansky program pozorovaní zákrytových dvojhviezd považujete za oprávnené?

JS: Viac-menej áno. Ak by dosavadný trend pokračoval ešte niekoľko rokov, tak by tento program celkom zanikol.

JPH: A podľa vás je pozorovanie zákrytových dvojhviezd dôležité?

JS: Áno. Niečo vám k tomu poviem. Keď pán šéfredaktor Perzea nevie, ktorí českí odborníci obhajovali význam amatérskeho pozorovania zákrytových dvojhviezd, pripomeniem, že okrem zakladateľov a prvých organizátorov takto zameraného československého programu, to je profesorov Kopala, Plavca a Obůrku, to bol napríklad pán profesor Vetešník, ktorý v článku "Dvojhvězdy a vývoj hvězd" uverejnenom v slovenskom Kozmose, ročník 23, rok 1992, číslo 4, stránky 11-14, napísal:

"Dovoluji si proto na závěr vyslovit apel ke všem pozorovatelům proměnných hvězd: zaměřte svá pozorování na zákrytové systémy. Váš čas, který těmto pozorováním s nadšením a láskou věnujete, bude tou nejefektivněji strávenou dobou pod zářící hvězdnou oblohou."

JPH: Vidím, že vás činnosť B.R.N.O. zaujíma.

JS: Sledujem ju už dlho. Veď viete, že som napísal ten prehľad histórie brnianskych konferencií o výskume premenných hviezd.

JPH: A nechcete si prečítať aj ďalší list?

JS: Dobre, prečítam si ho.

JPH: Tu je:

  Vazeny pane kolego,

  dostal jsem od Vas clanky do Cirkulare c. 17. Vyskytuji se v nich misto 
  nekterych pismen nesrozumitelne znacky (otazniky). Pokud poznam, ktere 
  pismeno tam spravne patri, tak to opravim. Ale nekde se to neda poznat.

  Mate tam take dalsi clanek o hvezde CH Cyg. Tato hvezda je jiste 
  mimoradne zajimava, ale cim vice Vasich clanku o CH Cyg jsem si precetl, 
  tim vetsi z toho mam zmatek. Nemohl by nekdo z clenu MEDUZY misto 
  nekolika narychlo napsanych prispevku napsat o teto hvezde jeden solidni 
  clanek, ze ktereho by bylo zrejme, co se o teto hvezde opravdu vi a co 
  jsou jenom dohady, aby si kazdy ctenar sam mohl udelat vlastni usudek? 
  Jestlize v kazdem nasledujicim cisle budete vyvracet to, co jste napsali 
  predtim, bude to znamkou pochybne hodnoty Cirkulare.

  S pozdravem,

  Petr Molik

JPH: A tu je odpoveď:

  Vazeny kolego,

  Domnival jsem se, ze Vam to posilam stejnym zpusobem jako posledne, a ze 
  tedy tyto problemy nenastanou. V ceskem textu nic opravovat nemusite, 
  protoze Cirkular 17 v cestine jiz vysel. Neco jineho ovsem je, kdyz Vam 
  paznaky brani v pochopeni vyznamu vety...

  Muzeme se dohodnout na zmene formy zasilani clanku. Rikal jste, ze mate 
  OS Windows. Mate tedy poznamkovy blok. Poslu Vam tedy clanky znovu tak, 
  aby v nem byla cestina citelna. Mate ceske Windows?

  Musim priznat, ze uz mi CH Cyg take leze krkem. Nicmene clanek 
  Ondreje Pejchy je prave tim prehledovym clankem, ktery rika pro a proti 
  trojhvezdnemu modelu a priklani se k netrojhvezdnemu. Ze vyjde tolik 
  clanku jsme dopredu samozrejme nevedeli. Nicmene nejsou vsechny stejne a 
  neda se omezovat autory a zakazovat jim psat o CH Cyg. V kazdem pripade 
  uz o ni psat v dohledne dobe nebudeme.

  Petr S.

JPH: A tu je ešte jeden list:

  Vazeny pane kolego,

  dekuji za odpoved. Pokud jde o clanky do Cirkulare, tak ty otazniky misto 
  pismen se tam vyskytovaly uz drive, ale bylo jich mene. Nevim cim to je 
  zpusobeno, ale asi neni treba posilat mi clanky znova. Mam uz je castecne 
  zpracovane. Necham to tak a Vy si tam potom doplnite spravne znaky.

  Ale tem prispevkum o hvezde CH Cyg nerozumim. Nevadi, ze jste o ni uz 
  psali nekolikrat, ale ty clanky by mely byt aspon trochu solidni.

  V Cirkulari c. 16 je uvedeno: 
  CH Cygni ... . ... byla povazovana za jednoduchy system, a az po nekolika 
  desetiletich zkoumani byla v roce 1993 potvrzena jeho trojhvezdna 
  podstata (Hinkle, 1993). Podle nej kolem dvou hvezd spektralniho typu B 
  tvoricich symbioticky par obiha chladna slozka spektralniho typu M 
  s dobou obehu 14,5 roku.

  V Cirkulari c. 17 je citovana stejna prace, ale udaje jsou dost odlisne: 
  Stezejni praci, ktera obhajuje "trojity" model, je clanek v Astronomical 
  Journal c. 105 (str. 1074) z roku 1993 pana Hinkela a kolektivu. V ni 
  jsou prezentovana dlouhodoba spektroskopicka mereni radialnich rychlosti 
  CH Cyg v infracervene JHK oblasti. Podle dvojite periodicity usuzuji 
  na pritomnost tri teles v soustave CH Cyg. Tesny par (symbioticky) se 
  obiha s periodou 756 dnu a vzdalenejsi slozka tvorena trpaslikem 
  spektralni tridy G-K kolem nich obiha s periodou 14,5 roku.

  Co si ma ctenar myslet, kdyz podle Cirkulare c. 16 se symbioticky par 
  u CH Cyg sklada ze dvou hvezd spektralniho typu B, kolem nehoz ve vetsi 
  vzdalenosti obiha hvezda spektralniho typu M, zatimco v Cirkulari c. 17 
  se pise, ze symbioticky par u CH Cyg je slozen z cerveneho obra 
  spektralniho typu M6 a bileho trpaslika a vzdalenejsi treti hvezda v teto 
  soustave ma spektrum G-K?

  V Cirkulari c. 17 se uvadi, ze Yamashita a Maehara v roce 1979 odvodili 
  delku vetsi orbitalni periody u CH Cyg na 15,7 roku, ale neni uvedeno 
  z ceho ji odvodili. Od roku 1979 do roku 1993 ubehlo dost casu na to, 
  aby bylo mozne zjistit, zda perioda 15,7 roku vyhovuje i tem pozdejsim 
  merenim. Ale o tom se ve Vasem prispevku nic nepise a asi jste se tim 
  nezabyvali. Podobnych chyb je ve Vasich clancich vice.

  Vypada to, ze redaktor nebo recenzent Cirkulare ty clanky vubec necetl a 
  ze byly uverejneny bez odborneho posouzeni. V teto souvislosti mi pripada 
  trapne, kdyz se odvolavate na Dr. A. Skopala jako na zdroj informaci a 
  pak uverejnite neco tak zmateneho.

  Neberte to ale tak, ze bych chtel kritizovat zrovna Vas. Posuzuji stejne 
  i svoje vlastni vysledky a prace jinych lidi. V soucasne dobe jsem 
  pomahal Dr. Markovi Wolfovi posoudit clanek, ktery mu poslali k recenzi 
  z Astronomy and Astrophysics. Je to clanek o hvezdach typu W UMa, napsany 
  profesionalnimi hvezdari z Ciny. Podle meho mineni ten clanek stoji 
  za uverejneni, ale bylo v nem mnoho drobnych chyb. Zatim jsem videl 
  druhou opravenou verzi toho clanku a autori jej budou muset asi jeste 
  jednou predelavat, kdyz budou chtit aby vysel v A and A.

  S pozdravem,

  Petr Molik

JPH: A tu odpoveď:

  Vazeny kolego,

  osobne se domnivam, ze autori obou clanku si na to, ze jim je 15 a 16 let 
  vubec nepocinali spatne.

  Ze nemohu vsechny skutecnosti v clancich kontrolovat je jasne. Musel bych 
  o CH Cygni vedet vice nez oni a to by me zabralo nekolik desitek hodin, 
  ktere nemam.

  Smyslem Cirkulare je poskytovat sluzby pozorovatelum, informovat 
  o kampanich o hvezdach v programu, o vysledcich nasi prace a slouzi take 
  jako trenazer pro budouci vedce, kterymi M. H. a O. P. s nejvetsi 
  pravdepodobnosti jednou budou. Cirkular tedy neni recenzovany.

  Dale Vam posilam reakce autoru na Vas dopis, ktery jsem jim poslal.

  S pozdravem

  Petr S.

JPH: Tu je ďalší list:

  Vazeny pane kolego,

  dekuji pekne za Vasi odpoved na muj dopis tykajici se hvezdy CH Cyg. Vase 
  vysvetleni v teto veci me nepotesilo, ale spise podesilo. Vubec nezalezi 
  na tom, kolik je autorum prispevku do Cirkulare MEDUZY let. Podobne 
  nesmysly muze napsat patnactilety autor i autor treba ctyricetilety. 
  Naproti tomu mohou existovat desetilete deti, ktere jsou vzdelanejsi 
  nez jejich rodice. Zasadni pro me je zpusob zachazeni s informacemi. 
  Znovu bych chtel rici, ze nekritizuji vyhradne Vas. Stejne jsem 
  kritizoval napr. Dr. J. Grygara (ktery se pak na me nastval).

  Nevim jak se do zpravodaje vydavaneho skupinou clenu Ceske astronomicke 
  spolecnosti mohl dostat clanek, ve kterem se tvrdi, ze symbioticky par 
  v soustave CH Cyg je slozen ze dvou hvezd spektralniho typu B. 
  Na rozpoznani takove chyby prece redaktor-astronom nepotrebuje desitky 
  hodin studia. Pokud by se takova chyba vyskytla jen obcas, da se to 
  prejit, ale kdyz jsou podobne chyby ve Vasem Cirkulari prilis caste, pak 
  je to na povazenou. Domnivam se, ze tento zpravodaj CAS by mel slouzit 
  k poucovani lidi a ne k jejich oblbovani.

  Napr. jestlize se v zaslanem abstraktu uvadi, ze krivka radialnich 
  rychlosti odpovidajici periode 756 dni ma polovicni amplitudu 2,6 km/s, 
  pricemz autor prispevku do Cirkulare napise o CH Cyg, ze 
  "Diky male amplitude radialnich rychlosti (pouze 2,8 km/s) u 756 denni 
  periody je mozno soudit, ze se jedna spise o jeden z mnoha excitovanych 
  pulzacnich modu." 
  a Vy tvrdite, ze si vubec nepocinal spatne, pak nevim co si s tim pocit. 
  Mene trpelivy clovek by od toho asi utekl a nechtel by uz s tim mit nic 
  spolecneho. Vyrazy jako 
  "... provokativnim tvrzenim v praci Hinkela ..." a 
  "Dalsi pohorsujici skutecnosti ... je ..." 
  nejsou ve slusne vedecke spolecnosti obvykle a svedci o neucte autora 
  k jinym hvezdarum.

  Nemam cas podrobneji popisovat dalsi chyby, ale mozna ze i pro Vas 
  Cirkular za nejakou dobu spise nez "zpravodajem poskytujicim sluzby 
  pozorovatelum, informujicim o kampanich o hvezdach v programu a 
  o vysledcich Vasi prace", bude humoristickym ctenim.

  S pozdravem,

  Petr Molik

JPH: A odpoveď:

  Vazeny kolego,

  Protoze se zalezitosti Cirkulare tykaji nas vsech nizepodepsanych, 
  napsali jsme Vam tuto odpoved spolecne. Trvalo to trochu dele, protoze 
  jsme si to museli promyslet a take nechat schladnout nase hlavy...

  Uvodem bychom chteli poznamenat, ze se ke kritice stavime konstruktivne, 
  tzn. ze bychom radi docili toho, aby k ni Cirkular nezavdaval pricinu. 
  Pokud je smyslem Vasi kritiky docilit vylepseni Cirkulare, tak stojime 
  vsichni na stejne strane "barikady".

  Vubec se nedivime, ze se na Vas J. Grygar zlobi, protoze zpusob, jakym 
  vyjadrujete svou kritiku je dost hruby...

  Bohuzel uz si nikdo z nas nepamatuje, jak se to tam dostalo. V pristim 
  cisle uverejnime opravu.

  Nedomnivame se, ze jsou Cirkulare plne chyb. Pokud jste jineho nazoru, 
  pak Vas timto zadame, abyste nam poslal jejich seznam. Jinak je to pouze 
  obecna debata, muzeme se bavit o konkretnich chybach a jak jim predejit.

  Pokud Vam vadi, ze 2,6 neni rovno 2,8, tak Vas mohu ubezpecit, ze to 
  zjisti jenom ten, kdo si po clanku v Cirkulari precte jeste originalni 
  praci. Pochybuji, ze si kdokoli z ctenaru hodnotu radialni rychlosti 
  zapamatuje. Kontrolovat vsechna cisla v clanku by znamenala velkou 
  casovou zatez a nedela to ani Simon pri kontrole Persea a chyby tohoto 
  typu jsou treba v A and A bezne. Cislo 2,8 bylo opsano z jine prace nez 
  je zmineny abstrakt. Za to, ze nesouhlasi s cislem v abstraktu nemuzeme 
  my, ale autor one prace.

  Pokud myslite, ze v abstraktu je slovo SEMIAMPLITUDE a v clanku 
  AMPLITUDE, tak je zduvodneni stejne jako v predchozim bodu. Kdyz si dve 
  prace neodpovidaji, tak nezbyva nez si vybrat jednu z nich a uvest zdroj.

  S tim souhlasi i autor clanku a jiz takove vyrazy nebude pouzivat. 
  Smyslem techto obratu bylo ozivit text mene castymi obraty, nikoli nekoho 
  urazet.

  Petr S.
  Lubos B.
  Ondrej P.
  Michal H.

JPH: A ešte jeden list:

  Vazeny pane kolego, 

  dekuji za Vas e-mailovy dopis. Byl bych rad, kdybych mohl prispet 
  k vylepseni Cirkulare, ale toho nelze dosahnout bez poctiveho jednani 
  autoru clanku. Vas (myslim cleny MEDUZY) dosavadni zpusob provadeni 
  odborne prace a vedeni diskuse nepovazuji za poctivy. Vsichni vime, ze 
  clovek musi udelat hodne chyb, nez se ze zacatecnika stane odbornikem 
  v nejakem oboru. Jde ale o to, jak se svymi chybami a omyly zachazi.

  V Cirkulari c. 16 a c. 17 byly uverejneny dva clanky o hvezde CH Cyg, 
  ktere se navzajem natolik odlisuji, ze jste musel vedet, ze alespon jeden 
  z nich je nepravdivy (t.j. obsahuje nepravdive udaje). Presto jste i 
  potom, co jsem Vas na tento rozdil upozornil, napsal, ze autori si "vubec 
  nepocinali spatne". Jestlize nekdo vedome siri nepravdive informace, jak 
  to mam nazvat, aby se Vam to nezdalo hrube?

  V jednom z clanku o hvezde CH Cyg se uvadi, ze symbioticky par je slozen 
  ze dvou hvezd spektralniho typu B, a kdyz jsem se Vam o tom zminil, 
  odpovedel jste, ze "uz si nikdo z nas nepamatuje, jak se to tam dostalo." 
  Pokud si nepamatujete, odkud jste tuto informaci ziskali, pak je 
  nepoctive pripisovat ji takovym autorum jako jsou A. Skopal nebo 
  K. H. Hinkle.

  Kdyz jsem u dalsiho z clanku o hvezde CH Cyg poukazal na to, ze autor 
  zapomnel vyhodnotit pricinu rozdilu hodnot delsi obezne periody uvadenych 
  v literature, poslal jste mi odpoved: "Nemyslim si, ze je to tak 
  podstatna chyba: cely clanek by se tim zeslozitil." Takovyto pristup 
  k odborne praci je pro me neprijatelny. Jestlize existuji rozdilne 
  hodnoty nejake veliciny a autor clanku muze zjistit, ktera z nich je 
  spravna, pak by to mel udelat. Clanek by se tim urcite nezeslozitil.

  Rozdil v hodnotach 2,6 a 2,8 km/s polovicni amplitudy krivky radialnich 
  rychlosti u hvezdy CH Cyg, na ktery jsem Vas take upozornil, neni 
  podstatny (patrne je blizko meze chyby mereni), avsak neni poctive, ze 
  jste mi neposlal abstrakt ani citaci toho clanku, ze ktereho hodnota 
  2,8 km/s pochazi, takze si to nemuzu zkontrolovat. V Cirkulari tato 
  citace chybi take a to je nepoctive vuci vsem ctenarum.

  To, ze nekdo uvedl cislo 2,8 km/s jako celou amplitudu krivky radialnich 
  rychlosti hvezdy CH Cyg, se mi nechce verit (citaci opet neuvadite), 
  autor clanku v Cirkulari c. 17 se ale mohl snadno presvedcit v praci 
  Hinkle et al. (1993, AJ, 105, 1074-1086), ze to muze byt nanejvys 
  polovicni amplituda.

  Chcete od me seznam chyb, ale pri Vasem pristupu k odborne praci, bych 
  nedelal nic jineho, nez vyhledaval chyby v Cirkulari. Pisete, ze nemuzete 
  vsechny skutecnosti v clancich kontrolovat. Bez kontroly ale odborna 
  prace nema smysl. Meli by si ji delat sami autori clanku a vedeni MEDUZY 
  by je k tomu melo vest. Bez kontroly budete na urovni novinaru, kteri 
  svymi zmatenymi clanky a recmi zaplnuji hromadne sdelovaci prostredky.

  Napr. v clanku o CH Cyg v Cirkulari c. 17 se uvadi, ze 

   "Tesny par (symbioticky) se obiha s periodou 756 dnu a vzdalenejsi 
   slozka tvorena trpaslikem spektralni tridy G-K kolem nich obiha 
   s periodou 14,5 roku. Ta vsak neni prilis jista, protoze mereni 
   probihala pouze po dobu 13 let. Diky tomu se take lisi vysledky jinych 
   autoru: napr. Yamashita a Maehara roku 1979 odvodili delku vetsi 
   orbitalni periody na 15,7 roku."

  Ciselne hodnoty z ruznych praci, jako jsou tyto, se mohou navzajem lisit, 
  ale kdyz nekdo pouziva jeden udaj ke zpochybneni platnosti jineho udaje, 
  mel by si overit pravdivost toho prvniho. Kdyz jsem na to v dopise 
  upozornil, autor dotycneho prispevku napsal: 

   "Pokud jde o problem 1979-1993, tak se jim evidentne nikdo nezabyval 
   (Hinklovu praci jsem celou necetl, protoze je strasne dlouha a nejsou 
   tam zadne obrazky). Nemyslim si, ze je to tak podstatna chyba: cely 
   clanek by se tim zeslozitil."

  Protoze jsem zvedavy, podival jsem se do prace Hinkle et al. (1993, AJ, 
  105, 1074-1086) a zjistil jsem, ze perioda 14,5 roku byla urcena 
  ze spektroskopickych pozorovani v obdobi delsim nez 30 let. Autor clanku 
  v Cirkulari c. 17 tedy ctenare uvedl v omyl, kdyz napsal ze tato perioda 

   "neni prilis jista, protoze mereni probihala pouze po dobu 13 let".

  Take jeho uvaha o hmotnosti cerveneho obra (v symbiotickem paru CH Cyg) 
  rovne jedne hmote Slunce je chybna. Autor pise: 

   "Cerveny obr v tesnem paru by pak mel hmotnost 2,0 Mo, coz vyrazne 
   odporuje prislusnosti CH Cyg k halove slozce Galaxie (Munari a kol. 
   1996). V ni totiz maji vsichni cerveni obri priblizne stejnou hmotnost 
   1,0 Mo. Z toho se pak odviji orbitalni sklon tesne soustavy (podle 
   zastancu "trojite" teorie musi byt sklon velky, protoze jinak by 
   nenastavaly proklamovane zakryty), ktery pri zapocitani hmotnosti 
   cerveneho obra 1,0 Mo a bileho trpaslika 0,2 Mo vychazi na 39°. Hmotnost 
   bileho trpaslika (BT) by urcite mela byt vyssi a tak pri jejim narustu 
   na 0,5 Mo vychazi orbitalni sklon na 17°. Velky orbitalni sklon (a tedy 
   ani zakryt) v pripade 756 denni periody rozhodne neni realny."

  V novejsich pracich se uvadi hmotnost tohoto obra v rozmezi priblizne 
  7-9 hmot Slunce. Jaka je prislusnost CH Cyg nevim, ale Hinkle et al. 
  (1993) uvadeji, ze patri ke stare diskove populaci. Autor se vyjadruje 
  nepresne, kdyz pise, ze: 

   "podle zastancu "trojite" teorie musi byt sklon velky, protoze jinak 
   by nenastavaly proklamovane zakryty".

  Zdaleka ne vsichni zastanci trojhvezdneho modelu CH Cyg pocitaji se 
  zakryty v teto soustave. Hinkle et al. (1993) vyslovne uvadeji, ze 
  v soustave CH Cyg nedochazi k zakrytum. Nicmene T. Iijima (1998, MNRAS, 
  297, 77-83) uverejnil pozorovani zakrytu v symbiotickem paru CH Cyg 
  v periode 756 dni a urcil hmotnost cerveneho obra na 8,9 hmot Slunce 
  a jeho polomer na 288 polomeru Slunce. Odpovidajici Rocheuv lalok ma 
  polomer 465 polomeru Slunce, takze obr jej zdaleka nevyplnuje. I kdyz 
  tyto hodnoty nebudeme povazovat za spravne, nelze prijmout ani to, ze: 

   "Dalsi pohorsujici skutecnosti proti orbitalni periode 756 dnu je 
   vyplneni Rocheova laloku u cerveneho obra. Pokud bereme v uvahu hmotnost 
   cerveneho obra 1,0 Mo a hmotnost bileho trpaslika 0,2 Mo, tak vychazi 
   polomer Rocheova laloku na 190 polomeru Slunce. Pri vyssich hmotnostech 
   BT je polomer jeste mensi. Cerveny obr v systemu je spektralniho typu M6 
   a polomer takto chladneho obra je 200 a vice polomeru Slunce. Obr by 
   tedy vyplnil svuj Rocheuv lalok. A jak by se tato skutecnost projevila 
   na svetelne krivce? V infracervene oblasti by se utvorila dvojita vlna 
   s amplitudou 0,3 mag (podobne jako u T CrB). Tento jev ale nebyl 
   u CH Cyg alespon poslednich 17 let pozorovan."

  Je docela dobre mozne, ze zmineny cerveny obr svuj Rocheuv lalok 
  nevyplnuje a ze efekt elipticity je u nej maly, takze se jej nedari 
  pozorovat. Stejne nesmyslne je zpochybneni trojhvezdneho modelu CH Cyg 
  tvrzenim, ze: 

   "Z pozorovani v infracervene oblasti je zrejme, ze cerveneho obra 
   obklopuje prachovy kokon s polomerem 17krat vetsim nez polomer cerveneho 
   obra nebo take devetkrat vetsim nez orbitalni separace slozek 
   pri periode 756 dnu. Bily trpaslik by tedy obihal uvnitr kokonu. To by 
   se projevilo dvema zpusoby: 
    1) prach by byl ohrivan zarenim BT. Infracervene zareni by se menilo 
   ve fazi s jasnosti v oboru U (v case vybuchu). 
    2) prach by byl znicen tvrdym zarenim BT. Mnozstvi kondenzujiciho 
   prachu by bylo ovlivneno stavem vybuchu u bileho trpaslika. 
   Zadna z techto anomalii nebyla u CH Cyg pozorovana, takze bily trpaslik 
   obiha vne prachoveho kokonu a tedy daleko od cerveneho obra."

  Kdyby hmotnost cerveneho obra v symbiotickem paru CH Cyg byla 1 hmota 
  Slunce a jeho polomer dosahoval 200 polomeru Slunce (jak predpoklada 
  autor clanku o CH Cyg v Cirkulari c. 17), a kdyby polomer prachoveho 
  "kokonu", jenz cerveneho obra obklopuje, byl 17 krat vetsi nez polomer 
  tohoto obra, potom bily trpaslik s hmotnosti 0,2 - 0,5 hmoty Slunce, 
  obihajici kolem cerveneho obra vne prachoveho "kokonu", by mel obeznou 
  periodu nejmene 50 let. To je vice nez spektroskopicky zjistena 
  14,5 rocni perioda obehu treti slozky v soustave CH Cyg. Krome toho 
  v clanku "Sest druhu svetelnych zmen symbiotickych promennych hvezd" 
  v Cirkulari c. 16 je uvedeno: 

   "O symbiotickych promennych hvezdach jste se jiz na strankach Cirkulare 
   i Persea dozvedeli vsechny zakladni informace. Pripomenme si, ze se 
   jedna o dvojhvezdy, kde jednou slozkou je bily trpaslik a druhou cerveny 
   obr. Obe slozky jsou obklopeny spolecnou cirkumbinarni obalkou, jejimz 
   otcem je cerveny obr."

  Jestlize by v soustave CH Cyg bily trpaslik obihal vne prachoveho 
  "kokonu", mimo cirkumstelarni obalku, potom by to bylo v rozporu s tim, 
  co je uvedeno v Cirkulari c. 16.

  Nevim jak autor dospel k tvrzeni o nepritomnosti efektu odrazu u CH Cyg a 
  mohl napsat, ze: 

   "Dalsim problemem s Hinkelovym vykladem je absence efektu odrazu 
   (podrobneji v Cirkulari 16). U symbiotickych dvojhvezd s periodou kolem 
   756 dnu je efekt odrazu pomerne vyrazny a snadno pozorovatelny."

  Vzdyt Hinkle et al. (1993), ktere autor cituje, vysvetluji svetelne zmeny 
  CH Cyg s periodou 756 dni prave efektem odrazu.

  Podobnymi chybami se Vas Cirkular hemzi. Zda se, ze autori clanku 
  v Cirkulari nemaji uz vubec schopnost samostatneho kritickeho mysleni. 
  Mozna je to vlivem verejnych sdelovacich prostredku (noviny, rozhlas, 
  televize, reklamy vseho druhu) a jejich kazdodenniho oblbovani ceskeho 
  obyvatelstva. To, co autori Cirkulare pisi, dela ostudu Ceske 
  astronomicke spolecnosti. Jeste ze nejsem clenem CAS. Kdybych byl, 
  cervenal bych se jako tribuna pri prvomajove oslave a nebo jeste vice.

  S pozdravem,

  Petr Molik

JPH: A odpoveď:

  Hlavne se musi najit nekdo, kdo ty chyby pojmenuje a poradi, co delat, 
  aby se neopakovaly. Rozhodne se autor nenauci psat clanky zodpovedneji, 
  kdyz mu bude nekdo donekonecna opakovat, ze pise blbe...

  Co je tohle za blbost! Proc by jeden z clanku mel byt 100% pravdivy a 
  druhy 100% nepravdivy? Clanek cislo 2 vyvracel clanek cislo 1. To je 
  prece uplne normalni, kdyz o CH Cygni existuji i v odborne literature 
  spory.

  Znovu opakuji to, co zrejme nejste schopen pochopit, a sice, ze nemohu 
  u kazdeho clanku cist stejnou literaturu jako autor a vsechny udaje 
  kontrolovat. Clanek cislo 2 byl na Cirkular prilis odborny a planovite 
  s takovymi clanky do budoucna nepocitame.

  Tim jsem je samozrejme nechtel chvalit za chyby! Nevim, co jste byl 
  schopen napsat z oboru promennych hvezd, kdyz Vam bylo 15 let a jestli 
  jste si nahodou v te dobe jeste nemyslel, ze ohony komet jsou horici 
  plyny! Michal Haltuf pred nekolika dny vyhral oblastni kolo (zhruba 
  uroven kraje) fyzikalni olympiady, takze pochybovat o jeho schopnostech 
  je asi bezpredmetne.

  Jestli se dopustil chyby, ze CH Cygni je sp. typu B, tak je to preklep, 
  protoze on VI, ze symbioticke hvezdy takove nejsou!

  NIKDO nepravdive informace nesiri VEDOME!!! Kde jste na to prisel? 
  Myslite si, ze autori schvalne zmenili spravne informace za nespravne? 
  Jak Vas neco takoveho vubec mohlo napadnout?

  O tomto viz vyse.

  Vy zjevne nechapete smysl Cirkulare. NENI to odborny casopis. Jak jsem 
  psal poprve (uz me nebavi porad se opakovat) Cirkular je predevsim 
  od toho, aby motivoval pozorovatele k cinnosti. Tem na nejake hodnote 
  2.6 nebo 2.8 vubec nesejde.

  ZJISTIT to nemuze, musel by to merit a tim by stejne akorat tak ziskal 
  hodnotu treti, nejlepe 3.1... Nebo se pidil po pricinach rozdilu a musel 
  by je v clanku vysvetlit, cimz by se urcite zeslozitil.

  Citaci neznam, obratte se na autora clanku.

  Pisu tedy znova: psat u kazdeho cisla (hodnoty) citaci? Nikdo by ten 
  clanek necetl. Ctenari nejsou odbornici.

  Coz je presne to, co chcete po me: Abych opravoval vsechny chyby 
  v Cirkulari, nez vyjde!!! To by vydani cisla netrvalo tyden, ale par 
  mesicu!

  ZNOVU opakuji, ze Cirkular neni odborny casopis.

  A Vy si myslite, ze jim rikame, aby to co nejvice odflakli a nic 
  nekontrolovali?

  Vsadim se, ze pod Vasim vedenim by nevyslo ani jedno cislo Cirkulare. 
  Jednak byste nebyl schopen sehnat clanky, a potom byste travil cely 
  zbytek zivota kontrolovanim vsech udaju. Pri sve peclivosti byste zajiste 
  patral i po tom, jestli je A. Skopal skutecne Slovak, kdyz na konferenci 
  mluvil cesky. Mozna by Vas bavilo cist tech nekolik set praci, co 
  o CH Cygni vysly...

  To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci...

  To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci...

  To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci...

  To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci...

  To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci...

  Zase jen obecne reci, ze se jimi hemzi. Krome onoho nestastneho clanku 
  o CH Cygni, jste nam o zadnych jinych chybach v jinych clancich nenapsal.

  Myslim, ze by si mel kazdy zamest pred svym vlastnim prahem. A o vas to 
  plati dvojnasob. Svymi "teoriemi" o hvezdach typu W UMa jste znamy v cele 
  promenarske obci. Vsichni se Vam smeji, k jakym nesmyslnym zaverum 
  ze svych vizualnich pozorovani jste schopen dojit. Delat rozsahle zavery 
  z jednoho ulitleho vizualniho odhadu, muze jen zaslepeny blazen!!! Vas 
  clanek o tomto "tzv. jevu" - "Antiflares" ve sborniku z brnenske 
  konference vzbudil silnou kritiku a udelal jste tim peknou mezinarodni 
  ostudu.

  Ani H. ani P. by takove ptakoviny nikdy nepublikovali. Mozna jste 
  schopen napsat clanek do Persea o konferenci, ale kdyby jste zkusil 
  napsat neco o nejake zakrytovce, tak Vam to recenzent omlati o hlavu. To 
  se Vam to kritizuje, kdyz sam nic nedelate!!! Takove lidi mam nejradsi! 
  Kdy jste napriklad naposledy napsal nejaky odborny clanek do Persea?

  Dalsi ukazkou vasi peclivosti, poctivosti a sebekriticnosti jsou Vase 
  stranky Sunhill Observatory. Ty se na kratkou dobu objevili coby odkaz 
  na titulni strane oficialniho serveru promennych hvezd v CR. Behem par 
  dnu jsme dostali spoustu reakci, ze Vase stranky delaji CR akorat 
  mezinarodni ostudu a ze tak neprehledne a zmatene promichane seriozni 
  a radoby vtipne informace dlouho nikde nevideli.

  Nemam nic proti KONSTRUKTIVNI kritice, ale ta Vase je tipickou ukazkou 
  kritiky DESTRUKTIVNI, ktera akorat vsechny nastve a nic nevyresi.

  To je kravina.

  Jeste ze nejste clenem CAS, jinak bychom se za Vas museli stydet.

  Petr S.

JPH: Ako je to s tou kritikou príspevku pána doktora Petra Molíka o antierupciach?

JS: Neviem o žiadnej takejto kritike. Ak nejaká bola, nikto s ňou verejne nevystúpil. Zmienené pozorovania antierupcií sú založené nie na jednom, ale na väčšom počte vizuálnych odhadov a zákonitosti ich výskytu sú také, že sa nedajú vysvetliť chybami pozorovateľa. Vždy sa nájdu ľudia, ktorí keď niečomu nedokážu porozumieť, aspoň sa to usilujú zosmiešniť.

JPH: Je v tom Cirkulári naozaj toľko chýb?

JS: Mierne povedané, je ich dosť. Napríklad v Cirkulári MEDUZY č. 16 sa o hviezde TX Draconis uvádza, že

"Díky její poloze na obloze na prodloužení spojnice předních kol Malého Vozu a její značné jasnosti ji může odhadovat i majitel triedru..."

Táto formulácia je celkom nezrozumiteľná. Ak si predstavíme predné kolesa Malého voza v takom tvare, v akom sa obyčajne kreslia, potom ich spojnica musí smerovať kolmo k rovine oblohy, teda smerom k pozorovateľovi. Aj keď sa vzdáme zvyčajného stranového pohľadu na Malý voz, na spojnici jeho predných kolies hviezdu TX Draconis nenájdeme. V skutočnosti sa táto hviezda nachádza na predĺžení spojnice hviezd beta a gama predstavujúcich zadnú stranu Malého voza.

V článku "Ranní ptáče dál doskáče" v Cirkulári MEDUZY č. 16 autor dokonca napísal:

"Jednotlivé hvězdy nejsou na obloze ve stejnou noční hodinu během roku na jednom místě. Objekty, které jsme na jaře pozorovali večer na východním obzoru, budou na podzim ve stejnou dobu na obzoru západním. Způsobeno je to tím, že doba, za kterou Země oběhne jednou kolem Slunce, není beze zbytku dělitelná dobou rotace naší planety (proto přestupné roky)".

JPH: Je to možné?

JS: Keby toto napísal nejaký perohryz, ani by som sa nečudoval. Ale keď je autorom tohto textu astronóm s vysokoškolským vzdelaním, tak to naozaj neviem pochopiť.

JPH: Ja tiež nie.

JS: A radšej toho už necháme, čo poviete?

JPH: Hej. Totiž áno.

JS: Tak dovidenia.

JPH: Dovidenia.

Zpět na začátek