SHON - Czech corner

Historie brnenskych konferenci o vyzkumu promennych hvezd (pokracovani)

Jiri Sosacek

19. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 4.-5. duben 1987, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 70. Poradatelem byla Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne spolecne se Sekci pro pozorovani promennych hvezd CAS pri CSAV. Prezentace ucastniku probihala v sobotu 4. 4. od 8 hod., zacatek byl v 10 hod. Pro omezeny pocet ucastniku bylo zajisteno ubytovani v hotelu U Jakuba. Nejaktivnejsim pozorovatelum hradila cestovni naklady a ubytovani brnenska hvezdarna, ostatnim ucastnikum pak vysilajici organizace nebo si je platili sami. Zhruba polovina programu seminare byla vyhrazena hlavnim prednaskam a druha polovina kratkym prispevkum a diskuzim.

V dopoledni zahajovaci prednasce mluvil Dr. J. Papousek o fotoelektricke fotometrii promennych hvezd. Odpoledne od 14 hod. odeznela rada kratsich prispevku. Dva z nich se tykaly napr. pocitacovych programu pro zpracovani pozorovani (M. Skvarka) a pro pripravu pozorovani (R. Vystavel). K tomuto tematu se rozvinula siroka diskuze. Byly predneseny i dalsi drobne prispevky o cinnosti jednotlivych pozorovacich skupin, vysledcich pozorovani v roce 1987 a diskutovalo se o budoucnosti pozorovacho programu. Ucastnici seminare vyslechli take vystoupeni manzelu Rätzovych, hostu z NDR.

Vecer se konala clenska schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS, behem niz byla prednesena zprava o cinnosti a plan na pristi obdobi. Schuze pokracovala informaci o programu sledovani dlouhoperiodickych promennych hvezd v NDR a diskuzi o moznosti nasich pozorovatelu zapojit se do tohoto programu.

V nedeli od 8:30 hod. pokracovala diskuze z predchoziho dne a byla provedena kontrola plneni zaverecneho usneseni z roku 1986. Potom Dr. Z. Mikulasek hovoril o vyzkumu supernovy 1987A. Tematem prehledove prednasky Dr. P. Harmance byly tesne dvojhvezdy. Na zaver seminare ucastnici jednomyslne prijali usneseni, ktere ve strucnosti zachycuje hlavni smery budouciho rozvoje aktivity pozorovatelu promennych hvezd v Ceskoslovensku. V usneseni je mimo jine vyzva, aby vedouci pracovnici lidovych hvezdaren umoznili pozorovatelum promennych hvezd pouzivat jejich dalekohledy. Ze seminare si vsichni ucastnici odvezli Prace Hvezdarny a planetaria M. Kopernika v Brne c. 27 obsahujici pozorovani z obdobi 1984-1985 (IZ,26(13.1.1987):2; IZ,27(5.3.1987):3; IZ,28:4-5; KR,26,1988,1:44-46).

20. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 23.-24. duben 1988, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 81. Na prezencni listine tohoto seminare bylo 81 podpisu, takze sal brnenske hvezdarny jentaktak stacil. Zajemci se sjeli z cele republiky, navic byli pritomni i tri zahranicni hoste z NDR a Madarska. Ubytovani tentokrat zajistovala cestovni kancelar Cedok.

V sobotu 23. 4. dopoledne vyslechli ucastnici seminare prednasku Dr. P. Mayera z Astronomickeho ustavu Univerzity Karlovy v Praze o zmenach period zakrytovych dvojhvezd. Vyplynulo z ni, ze teoreticky predpovezene dlouhodobe prodluzovani periody se podarilo spolehlive prokazat jen v jedinem pripade, a to u hvezdy U Cep. Jsou znamy pripady cyklickych zmen periody vyvolanych pritomnosti tretiho telesa, ktere pusobi zmenu vzdalenosti zakrytove dvojhvezdy nebo se projevuje stacenim primky apsid daneho zakrytoveho systemu. Prevazna vetsina tesnych dvojhvezd vsak meni obeznou periodu nepravidelne a nahle. Skutecne podrobne studium zmen period zakrytovych dvojhvezd, ke kterym dochazi v kratsim intervalu (mesice, roky) je vsak mozne provadet jen fotoelektrickou metodou, jejiz co nejsirsi pouzivani referent prosazuje.

Odpoledni program zacal prispevky zahranicnich hostu. Pan E. Zische z AKV v NDR, ktery je vedoucim sekce pro hvezdy typu Mira Ceti, hovoril o specifickych problemech s urcovanim okamziku maxima jasnosti techto hvezd. Prispevky dvou madarskych hostu pak poskytly prvni podrobnejsi informace o aktivite promenaru v jejich zemi. V dalsi casti seminare Dr. Z. Mikulasek strucne pripomnel obsah Informacniho zpravodaje c. 30, zejmena sdeleni tykajiciho se schuzky nejaktivnejsich pozorovatelu konane v Brne 6. 2. 1988. V roce 1987 bylo ziskano pres 500 publikovatelnych okamziku minim, coz je na urovni predchozich let.

Na seminari byl k dispozici katalog hvezd brnenskeho programu v obou verzich (t.j. data z GCVS a predpovedi). Problemy nastaly s programem P. Svobody pro pocitac ZX Spectrum, jehoz prekopirovani autor ucastnikum nabidl. Tuto vec se nakonec podarilo realizovat diky P. Kucerovi, ktery s sebou prinesl pocitac Lidove hvezdarny ve Zdanicich. Spolehlivosti vizualnich pozorovani se tykaly tri poznamky J. Silhana.

Vecer probehla schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS pri CSAV, behem niz byly usporadany volby, ktere potvrdily ve funkci dosavadni predsednictvo sekce. Pocet clenu sekce vcetne zajemcu o clenstvi tehdy cinil 75. Pan K. Carbol na zaklade objednavky vedeni brnenskeho programu prinesl na seminar dve serie diapozitivu urcenych k vycviku pozorovatelu. Obe serie byly promitnuty a posouzeny v zaveru sobotniho programu. V nedeli byl seminar zakoncen prednaskou Dr. Z. Mikulaska o vysledcich vyzkumu supernovy 1987A rok po objevu (IZ,30(18.3.1988):5; IZ,31(25.5.1988):1-4).

V dobe konani seminare jiz existoval navrh, ze v ramci oslav 30. vyroci otevreni brnenskeho planetaria a jako jedna z prvnich akci v prostorach noveho planetaria by se mohla uskutecnit mezinarodni konference amaterskych pozorovatelu promennych hvezd, a to minimalne na stredoevropske urovni. Jako mozny termin pripadal tehdy v uvahu podzim 1989 nebo jaro 1990. Vedeni brnenskeho programu zahajilo cinnost smerujici k priprave tohoto setkani. Zatim slo hlavne o navazovani kontaktu a mapovani situace amaterskych pozorovatelu promennych hvezd v zahranici (IZ,31(25.5.1988):4).

21. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 11.-12. listopad 1989, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 79. Seminar se neuskutecnil v jarnim terminu, jak tomu byvalo v predchazejicich letech, kvuli nemoznosti zajistit pro ucastniky nocleh. Konal se proto az na podzim, tyden pred tzv. sametovou revoluci, za ucasti zajemcu o promenne hvezdy z celeho Ceskoslovenska.

Jako obvykle byly na programu seminare dve hlavni prednasky, uvodni a zaverecna. Prvni z nich prednesl Dr. Z. Mikulasek a jejim tematem byli hnedi trpaslici. Po ni nasledoval pestry program slozeny z kratsich prispevku, diskuzi a zprav. Ze zpravy o vysledcich pozorovani za rok 1988 vyplynulo, ze bylo ziskano celkem 595 minim zakrytovych dvojhvezd, coz lze hodnotit jako pokracovani vysoke aktivity pozorovatelu. Dr. J. Borovicka referoval o zpracovani vizualnich pozorovani dvou zakrytovych dvojhvezd. V pripade GX Aur se mu podarilo vyrazne opravit periodu (nova perioda se lisi od dosavadni o nekolik minut), u UW Hya dokazal, ze jeji perioda je trikrat mensi nez hodnota uvedena v katalogu GCVS.

V sobotu vecer probehla take schuze Sekce pro pozorovani promennych hvezd CAS pri CSAV, na niz bylo mimo jine prijato odstoupeni Dr. M. Zejdy z predsednictva sekce a provedeny doplnkove volby. Po nich melo predsednictvo toto slozeni: Dr. Z. Mikulasek (predseda), P. Suchan (mistopredseda), J. Silhan (sekretar), Dr. P. Hajek, Dr. J. Borovicka. Pod timto vedenim vstoupila sekce pozorovatelu promennych hvezd do obdobi, kdy se menila i cela CAS.

Na zaverecnou prednasku prijel Dr. P. Hadrava z Ondrejova. Aby mohl sve tema, jimz bylo zpracovani svetelnych krivek zakrytovych dvojhvezd, predvest nazorne, privezl s sebou i osobni pocitac. Na seminari byly reseny take zalezitosti ryze prakticke, napr. nedostatek papiru na tisk predpovedi okamziku minim. V tomto konkretnim pripade vypomohl Ing. J. Chlachula ze Zlina (IZ,35(6.7.1990):11).

22. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 3.-4. listopad 1990, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: neuveden. Seminar se konal v prednaskovem sale hvezdarny. Zahajil jej Dr. Z. Mikulasek, jenz pak take cely jeho prubeh ridil. Po zahajeni vystoupil J. Silhan s kratkou vzpominkou na zemreleho pana D. Lichtenkneckera (nemecky astronom amater, ktery zil v Belgii). Nasledovala zprava M. Zejdy o vysledcich brnenskeho pozorovaciho programu za rok 1989 (571 okamziku minima jasnosti od 91 pozorovatelu). Tento rok byl uspesny zejmena zasluhou ctyr nejaktivnejsich pozorovatelu (A. Dedoch, J. Borovicka, J. Manek, D. Hanzl), jejichz podil na celkovem poctu ziskanych minim cinil vice nez polovinu.

V poledni prestavce se seslo predsednictvo Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS na obede v blizke restauraci Tivoli. Tam bylo konstatovano, ze v organizaci vedeni brnenskeho programu bude nutne provest nektere zmeny. Bylo take navrzeno rozsireni predsednictva o nove cleny, kteri by ridili urcite casti pozorovaciho programu.

Zacatek odpoledniho jednani byl venovan zpravam o cestach do zahranici. Dr. P. Hajek informoval o svem pracovnim pobytu na hvezdarne v Sonnebergu, J. Silhan o sve ucasti na schuzce pozorovatelu promennych hvezd v byvale NDR a I. Kudzej o svem nekolikadennim pobytu na hvezdarne v Odese. Dva posledne jmenovani pak hovorili o setkani pozorovatelu promennych hvezd v Madarsku a o konferenci AAVSO konane ve dnech 23.-28. 7. 1990 v Bruselu. O konferenci AAVSO referoval take J. Borovicka. Potom byly prezentovany vysledky studia nekterych zakrytovych dvojhvezd. Pro hvezdu EK Com urcil J. Borovicka novou, velmi kratkou periodu zmen jasnosti a k podobne hodnote periody dospel i J. Manek s pouzitim Fourierovy analyzy. O fotoelektricke fotometrii provadene v Brne v roce 1989 hovoril D. Hanzl, ktery take urcil novou periodu svetelnych zmen hvezdy GS Cep.

Zajimavou diskuzi podnitil prispevek M. Michalika o fotografickem pozorovani symbiotickych hvezd. I. Kudzej pak oznamil, ze pripravuje publikaci pro zajemce o pozorovani dlouhoperiodickych promennych hvezd. V dalsi casti seminare M. Zejda a J. Borovicka predlozili navrhy na novou organizaci brnenskeho programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd. Navrh M. Zejdy predpokladal vytvoreni nekolika pracovnich skupin (fotometricke, kartograficke, bibliograficke, pro zpracovani dat, pro tisk a informace, pro vnitrni informace, pro styk se zahranicim, pro vychovu a vzdelavani). S ekonomickymi problemy brnenskeho pozorovaciho programu seznamil pritomne Dr. Z. Mikulasek.

Soucasti seminare byla i vecerni schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS. Na ni probehla diskuze o nove koncepci vedeni brnenskeho programu navrzene M. Zejdou. Padlo tam mnoho kritickych slov o dosavadnim vedeni programu, napr. to, ze zaostava vydavani Informacniho zpravodaje, vydavani predpovedi a zpracovani vysledku. Sobotni jednani skoncilo kolem 20. hodiny. Po nem si jeste vsichni ucastnici prohledli nove planetarium. Druhy den dopoledne (nedele) prednasel Dr. S. Kriz o kataklyzmickych dvojhvezdach. (Dalsi planovana nedelni prednaska se nekonala, protoze Dr. Lipunova z Moskvy po predchozi omluve na seminar neprijela.) Nasledovala delsi diskuse, po niz byl seminar ukoncen (RH,72,1991,2:35; IZ,37(19.1.1991):7-8).

23. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 9.-10. listopad 1991, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: neuveden. Seminar zahajil v sobotu 9. 11. v 10 hod. Dr. Z. Mikulasek. Od 10:30 hod. pak Dr. M. Vetesnik z Masarykovy univerzity v Brne hovoril o jednani kongresu IAU v Buenos Aires v srpnu 1991. Na kongresu odeznely tri hlavni prednasky venovane gravitacnim cockam a odvozeni hodnoty Hubbleovy konstanty, vysledkum sond Voyager 1 a 2 a extragalakticke astronomii zamerene na otazky "velkeho tresku". Bylo na nem do IAU prijato 8 novych clenu z Ceskoslovenska vcetne Dr. Z. Pokorneho z Brna.

Od 12 hod. se konala schuze vyboru Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS. Na ni bylo konstatovano, ze P. Suchan odesel ze sekce a A. Slatinsky prestava byt clenem CAS. Namisto P. Suchana bude funkci mistopredsedy vykonavat Dr. J. Borovicka, druhe uvolnene misto ve vyboru nebude doplneno novym clenem. Mgr. J. Silhan na schuzi informoval o poctu clenu sekce a o tom, ze financni prostredky sekce (clenske prispevky) budou vyuzity na postovne a nakup disket pro databaze brnenskeho programu.

Odpoledni jednani zacalo ve 14 hod. zpravami o cinnosti jednotlivych pracovnich skupin. Skupina pro vnitrni zalezitosti (vedouci Mgr. J. Silhan) zajistila, ze veskere informace tykajici se brnenskeho programu jsou rozsirovany pomoci vestniku Persus. Skupina pro zpracovani dat (vedouci Dr. M. Zejda) dokoncila kartoteku pozorovatelu, katalog promennych hvezd, prehled poctu pozorovani za roky 1990, 1991 a za cele obdobi trvani programu. Skupina pro tisk a informace (vedouci Dr. Z. Mikulasek) v roce 1991 premenila Informacni zpravodaj na vestnik Perseus. Od rijna 1991 byl ustanoven odpovednym redaktorem Persea Dr. Z. Mikulasek, vykonnym redaktorem E. Neureiterova, cleny redakcni rady Dr. P. Hajek, Mgr. J. Silhan a Dr. M. Zejda. V zaveru seminare prijal clenstvi v redakcni rade i Ing. A. Dedoch. Skupina pro styk se zahranicim (vedouci Mgr. J. Silhan) udrzuje pisemny styk s organizacemi BAV, AKV, Pleione (Madarsko), AAVSO a BAA VSS. Bibliograficka skupina (vedouci Dr. J. Borovicka) vytvari databazi literatury pro jednotlive hvezdy brnenskeho programu.

Po zpravach pracovnich skupin referoval Dr. M. Zejda o vysledcich studia zakrytove dvojhvezdy GR Tau a Ing. D. Hanzl o pozorovani zakrytove dvojhvezdy OW Gem. Dr. I. Dorotovic oznamil, ze v SUAA v Hurbanove jsou k dispozici mapky dlouhoperiodickych promennych a informoval o schuzce slovenskych pozorovatelu promennych hvezd planovane na 27. 11. 1991 v Ziline. V 17 hod. byl ucastnikum v novem planetariu predveden porad "Zkaza prichazi z kosmu". Od 19 hod. probihala clenska schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS. Schuzi vedl Dr. Z. Mikulasek a v jejim ramci J. Chlachula referoval o Astronomickem tabore Drzkova (12.-22. 8. 1991, 44 ucastniku) a J. Silhan o konani dvou letnich praktik na Slovensku (Kolonicke sedlo, 6.-15. 7. 1991 a Roztoky, 6.-15. 8. 1991).

V nedeli 10. 11. pokracoval seminar od 8:30 hod. diskuzi. Dr. J. Hollan informovoval o sve metode pozorovani promennych hvezd, kterou nazval otevrena Argelanderova metoda. Dalsi ucastnici pak diskutovali o teto metode. Potom nasledovala diskuze o zpusobu zpracovani pozorovani. Ing. D. Hanzl uvedl, ze spolu s F. Hrochem pripravuji pocitacovy program pro zpracovani vizualnich i fotoelektrickych pozorovani nekolika ruznymi metodami. V 10:30 hod. zacala zaverecna prednaska Dr. Z. Mikulaska o pulzujicich promennych hvezdach a v 11:45 hod. seminar skoncil (P,1,1991,4:5-10).

24. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 17.-18. rijen 1992, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 40. Prvni seminar o vyzkumu promennych hvezd, ktery se konal ve velkem sale noveho brnenskeho planetaria. Zucastnilo se jej vice nez 40 profesionalnich a amaterskych astronomu prevazne z Ceske republiky a Slovenska, ale take z Nemecka a Svycarska. Pri zahajeni uvital ucastniky Dr. Z. Mikulasek. Znacnou pozornost vzbudila uvodni prednaska Dr. M. Wolfa z Astronomickeho ustavu Univerzity Karlovy v Praze, ktera trvala cele dopoledne a tykala se interpretace grafu O-C. Z takovychto grafu lze usoudit, jake deje probihaji v dane zakrytove soustave (prenos hmoty mezi slozkami, ztrata hmoty ze soustavy, staceni primky apsid, pritomnost tretiho telesa apod.).

Po obede Dr. L. Hric z Astronomickeho ustavu SAV v Tatranske Lomnici referoval o zakrytove dvojhvezde TX UMa. Vzhledem k silne interakci mezi slozkami teto dvojhvezdy dochazi u ni k pomerne castym zmenam obezne periody. Prestoze tato hvezda byla podrobne zkoumana spektroskopicky a pomoci fotoelektricke a fotograficke fotometrie, dulezita jsou tez vizualni pozorovani. Krome vyzvy ke sledovani hvezdy TX UMa bylo na seminari predlozeno i nekolik dalsich nametu na pozorovani zajimavych promennych hvezd. Byly podany informace o hvezdach zkoumanych jiz drive, napr. o Nove Cygni 1992. R. Vystavel hovoril o metodach pomoci nichz lze zpracovavat pozorovani zakrytovych dvojhvezd. Mgr. J. Silhan informoval o sve ceste do Sonnebergu, kde se ucastnil slucovaciho sjezdu nemeckych promenarskych spolecnosti AKV (vychodonemecka) a BAV (zapadonemecka). Tuto zahranicni cestu castecne financoval pan A. Paschke ze Svycarska.

Zpravu o vysledcich brnenskeho pozorovaciho programu za obdobi 1991-1992 prednesl Dr. M. Zejda. V roce 1992 vysly Prace Hvezdarny a planetaria M. Kopernika c. 30 obsahujici 1547 minim temer 300 zakrytovych dvojhvezd z obdobi 1987-1989 a ctyri podrobnejsi studie pojednavajici o osmi zakrytovych dvojhvezdach. Prace c. 30 byly rozeslany domacim astronomum a take priblizne 100 adresatum v zahranici, pricemz naklady s tim spojene v podstatne mire hradila soukroma softwarova firma PaHN z Brna. V roce 1993 by melo vyjit dalsi cislo Praci, urcity pesimismus v dodrzeni tohoto terminu vsak vyvolaly financni problemy.

P. Suchan hovoril o priprave noveho navodu na pozorovani promennych hvezd. Dalsi prispevek Mgr. J. Silhana se tykal vyuziti Palomarskeho fotografickeho atlasu pri priprave vyhledavacich mapek. Dr. P. Hajek referoval o "Expresnich astronomickych informacich", coz je novy zpravodaj vydavany v Brne, a o letnim praktiku pro pozorovatele promennych hvezd konanem ve Vyskove. Dale nasledovaly zpravy o cinnosti jednotlivych pozorovacich skupin. V teto podvecerni dobe vystoupil take pan A. Paschke ze Svycarska.

Po veceri ucastnici shledli v planetariu porad "Napric ozarenou stranou", urceny pro zaky 8. rocniku zakladnich skol. Jednani prvniho dne bylo zakonceno schuzi Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS pri CSAV. Druhy den bylo predneseno nekolik diskusnich prispevku, po nichz nasledovala zaverecna prednaska Dr. Z. Mikulaska o zazitcich z konference "Inside the Stars" ve Vidni venovane astroseismologii. Krome vsech techto mluvenych prispevku byla na seminari prezentovana take vyveskova sdeleni (RH,74,1993,5:114; K,24,1993,1:33).

25. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 20.-21. listopad 1993, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 56. Podobne jako v predchozich letech, i tento seminar probihal pod patronaci brnenske hvezdarny, ktera pod nazvem B.R.N.O. (Brno Regional Network of Observers - Brnenska oblastni sit pozorovatelu) sdruzuje pozorovatele zakrytovych dvojhvezd v Ceske a Slovenske republice. Cast pozorovatelu B.R.N.O. je soucasne cleny Sekce pozorovatelu promnnych hvezd CAS. Prestoze vetsina ucastniku seminare byla z Ceske republiky a Slovenska, zucastnili se jej i hoste ze zahranici.

Sobotni zacatek planovany na 10 hod. bylo treba mirne posunout kvuli opozdenemu prichodu vetsiny ucastniku. Seminar zahajil reditel brnenske hvezdarny Dr. Z. Mikulasek, ktery privital ucastniky a uvedl prvniho prednasejiciho, Dr. N. N. Samuse z Astronomickeho ustavu Ruske akademie ved v Moskve. Ten hovoril nejprve o praci spojene s vydavanim Vseobecneho katalogu promennych hvezd (GCVS) a pak o svych vysledcich pri mereni radialnich rychlosti cefeid. Dalsim prednasejicim byl P. Stepan, ktery referoval o svych pozorovanich trpaslicich nov. Dr. J. Borovicka popsal svoje zkusenosti s fotometrii zakrytovych dvojhvezd pomoci CCD kamery v Ondrejove a behem poledni prestavky predvadel zajemcum postup pocitacoveho zpracovani CCD snimku.

Po obede Ing. D. Hanzl a po nem Dr. Z. Mikulasek mluvili o nove kratkoperiodicke zakrytove dvojhvezde, kterou objevili cesti amateri v souhvezdi Velke medvedice. K. Hornoch vysvetlil, jak pri vizualnich odhadech jasnosti hvezd dosahuje velke presnosti srovnatelne s fotoelektrickym merenim. Potom Dr. M. Zejda prednesl zpravu o vysledcich brnenskeho programu za obdobi od minuleho seminare (1992-1993). Rok 1993 pravdepodobne nebyl z pozorovatelskeho hlediska tak uspesny jako rok predchozi, presto se ocekavalo kolem 300 publikovatelnych okamziku minim zakrytovych dvojhvezd od vice nez 40 pozorovatelu. Pocet minim ziskanych za celou vice nez tricetiletou historii brnenskeho programu prekrocil behem roku 1993 cislo 10 000.

Nasledovaly informace P. Suchana o stavu praci pri sestavovani noveho navodu na pozorovani promennych hvezd a Dr. M. Zejdy o priprave Praci Hvezdarny a planetaria M. Kopernika v Brne c. 31 (toto cislo bude obsahovat vysledky pozorovani za roky 1990-1993 a nekolik clanku o jednotlivych hvezdach). Zpravy o letnich pozorovacich akcich prednesli Dr. P. Hajek (praktikum ve Vyskove), M. Rottenborn (Plzen), I. Kudzej (Kolonicke sedlo), P. Suchan (expedice Zachotin), Ing. J. Chlachula (expedice Drzkova) a Dr. T. Graf (soustredeni v Ostrave). Potom I. Kudzej vypravel o sve ucasti na Valnem shromazdeni Mezinarodni unie astronomu amateru v Anglii a J. Manek referoval o svem projektu PICA (identifikace a zpresneni katalogovych souradnic nekolika tisic zakrytovych dvojhvezd). Po veceri nasledovala verejna schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS, behem niz jeji clenove schvalili odstoupeni predsedy sekce Dr. Z. Mikulaska a navrh vyboru sekce, aby se novym predsedou stal Dr. M. Zejda. Potom jeste J. Manek a J. Dvorak vypraveli o svem pracovnim pobytu na hvezdarne v Sonnebergu.

Druhy den rano (zacatek v 8:30 hod.) ucastnici seminare shledli porad brnenskeho planetaria "Cekani na supernovu". Autor tohoto poradu, Dr. Z. Mikulasek, pak vysvetlil, jak byly vyrobeny nektere jeho soucasti, zejmena pocitacove animace vyvojovych stadii jednotlivych hvezd a dvojhvezd. V jedenact hodin byl seminar oficialne ukoncen, ale skupinky ucastniku pokracovaly dale v diskuzich. Nektere diskuze, predevsim se zahranicnimi ucastniky, trvaly az do pozdnich odpolednich hodin (RH,75,1994,1:21; P,3,1993,3:27; P,3,1993,4:11-13).

26. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 12.-13. listopad 1994, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 70. Tento seminar byl puvodne planovan na 19.-20. 11. 1994 (RH,1994,11-12:234; P,4,1994,1:27; P,4,1994,2:36), ale uskutecnil se o tyden drive. Pritomni byli ucastnici z Ceske republiky, Slovenska, Madarska a Svycarska. Bylo predneseno vice nez 20 prispevku a dalsi byly prezentovany formou vyveskovych sdeleni.

Prehledova prednaska V. Simona pojednavala o negeometrickych zmenach jasnosti algolid. Vyplynulo z ni, ze u zakrytovych dvojhvezd typu Algol dochazi k prenosu hmoty mezi slozkami casteji, nez se obvykle predpoklada. Vzhledem k interakci slozek je mozne zmenu jasnosti registrovat dokonce i u nekterych dvojhvezd, ktere zakrytove nejsou. V. Simon mel pak jeste kratsi sdeleni o zmenach jasnosti interagujici dvojhvezdy CX Dra, o zakrytove dvojhvezde RZ Dra a o hvezde NSV 5598.

J. Manek mluvil o svem projektu PICA (identifikace a zpresneni katalogovych souradnic nekolika tisic zakrytovych dvojhvezd). J. Silhan mel dva prispevky, prvni se tykal standardnich mapek AAVSO a druhy naznacil, co delat proti falesnym minimum. J. Manek a J. Dvorak referovali o svem pracovnim pobytu na hvezdarne v Sonnebergu v roce 1994. Dr. M. Zejda informoval o postupu prace na priprave dvoudilne publikace Pozorovani promennych hvezd I. a II. Na seminari odeznely prispevky nejen o vizualnich pozorovanich, ale take o fotoelektricke a CCD fotometrii. Ukazuje se, ze pres rozvoj presnejsich metod jsou vizualni pozorovani stale potrebna. O jejich vyznamu pro dlouhodobe studium vybranych typu promennych hvezd pojednaval samostatny prispevek. Delsi prednaska Dr. Z. Mikulaska se tykala fyziologie vizualnich pozorovani.

Dr. M. Zejda prednesl zpravu o cinnosti vedeni brnenskeho programu za roky 1993-1994. Potesitelne bylo, ze cesti vizualni pozorovatele byli v roce 1994 aktivnejsi nez v minulych dvou letech, na druhe strane rozsireni presnejsich fotometrickych metod bylo v Ceske republice stale nedostatecne. Soucasti seminare byla i schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS a probihaly take cetne diskuze behem prestavek. Poslednim prednasejicim byl J. Grygar, ktery podal prehled novinek v oboru hvezdne astronomie. Ke zdarnemu prubehu seminare prispela i moznost noclehu a obcerstveni primo na hvezdarne. Do budoucna se uvazuje o vydavani sborniku prednesenych referatu. Vzhledem k obsahlosti programu seminare bylo rozhodnuto jeho delku v pristim roce o pul dne prodlouzit (RH,1995,2-3:53; P,5,1995,1:12).

27. konference o vyzkumu promennych hvezd, 10.-12. listopad 1995, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 101. Prestoze misto, cas a usporadani programu byly v podstate stejne jako v predchazejicich letech, stalo se toto setkani prece jen necim vyjimecne: poprve se v jeho nazvu namisto slova "seminar" objevilo slovo "konference", poprve meli vyznamne zastoupeni zahranicni ucastnici (prednesli vice nez polovinu referatu), poprve byla vedle cestiny, resp. slovenstiny, jednacim jazykem anglictina a poprve po dlouhe dobe byl vydan sbornik prednesenych referatu.

Mnozi ucastnici konference prijeli na brnenskou hvezdarnu jiz v patek a byli ubytovani bud primo v budove hvezdarny, nebo na studentske koleji ci v hotelu. Podle mnozstvi lidi pritomnych v jednacim sale bylo mozne odhadnout celkovy pocet ucastniku na 60, avsak podle oficialnich udaju organizatoru jich byla vice nez stovka, z toho asi 80 z Ceske republiky, priblizne 10 ze Slovenska, 4 z Polska, 2 z Ukrajiny, 4 z Nemecka a 1 ze Svycarska. Dva prihlaseni Italove neprijeli kvuli stavce zeleznicaru.

Konference byla oficialne zahajena v sobotu v 1O hod. Pote bylo v peti blocich oddelenych prestavkami predneseno 17 referatu, z nichz posledni koncil ve 22 hodin. Hlavni prehledove referaty se tykaly poznatku o symbiotickych hvezdach (A. Skopal) a kataklyzmickych promennych (Z. Urban). Dalsi prednasejici (V. Simon, K. Petrik, L. Hric, P. Molik, M. Zejda, E. Safarova aj.) hovorili v kratsich prispevcich o vysledcich pozorovani jedntotlivych promennych hvezd. Pan A. Paschke ze Svycarska mluvil o perspektivach amaterskeho pozorovani promennych hvezd. Po veceri se jiz tradicne konala verejna schuze B.R.N.O. - Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS, jejiz clenove si zvolili novy vybor. Opetovne zvoleny predseda sekce, Dr. M. Zejda, pak prednesl vyrocni zpravu o cinnosti.

Nedelni program probihal od 8:30 hod. do 16 hod. a ve trech blocich v nem odeznelo 11 referatu. Hovorilo se o fotometrii pomoci CCD kamer (Z. Velic, J. Chlachula), pocitacovych programech pro zpracovani pozorovani promennych hvezd (P. Stepan, M. Artim, M. Zejda), budoucnosti krakovske rocenky SAC (M. Kurpinska-Winiarska), o polske a nemecke databazi minim zakrytovych dvojhvezd.

Vetsina sobotnich i nedelnich referatu ucastniky zaujala, a tak prednasejici museli odpovidat na mnozstvi otazek. K nejaktivnejsim diskuterum patrili V. Simon, Z. Urban, A. Paschke, J. Manek a A. Dedoch. Diskutovalo se i kolem posteru, ktery byly vyveseny v predsali a zcasti i v jednacim sale. Program po obede skoncil zaverecnou jedenapulhodinovou prednaskou Dr. J. Grygara, ktera podobne jako v predeslem roce obsahovala prehled aktualnich poznatku z oboru hvezdne astronomie (P,5,1995,4:9-10).

28. konference o vyzkumu promennych hvezd, 22.-24. listopad 1996, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 40. Ve srovnani s predchazejicim rokem byl pocet ucastniku znatelne nizsi. Patrna byla zejmena nepritomnost slovenskych astronomu, ktere reprezentovali jenom Dr. K. Mastenova a I. Kudzej. Z cizich statnich prislusniku byli dale pritomni pan A. Paschke ze Svycarska, dva Italove a jeden polsky astronom, ktery prijel i se svoji manzelkou. Jednacim jazykem byla tentokrat temer vyhradne cestina, jen Italove prednesli svoje referaty anglicky. Stravovani zajistili poradatele primo v miste konani konference, k prenocovani poslouzila jednak budova hvezdarny jednak nedaleky hotel. Prednesene referaty byly vydany ve sborniku.

Konference byla tentokrat oficialne zahajena jiz v patek v 18 hod. Nasledovala obsahla prednaska reditele Hvezdarny a planetaria v Brne, Dr. Z. Mikulaska, o fyziologii zrakoveho vnimani a rozeznavani barev vesmirnych objektu. Zbyvajici cast vecera byla vyhrazena pro schuzi vyboru B.R.N.O. - Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS.

Sobotni program zacal v 9:30 hod. prednaskou P. Harmance o zakrytove dvojhvezde beta Lyrae. V dalsich dopolednich referatech informovali F. Acerbi a M. Martignoni z Italie o historii a cinnosti organizace GEOS a J. Speil z Polska o pozorovani promennych hvezd v jeho zemi. Po obede byly na programu dva bloky kratsich prispevku. Znovu hovoril P. Hamanec, tentokrat o svem projektu SEFONO (vyzkum vynucenych oscilaci v soustavach horkych dvojhvezd). I. Kudzej uvedl vysledky studia refrakce v atmosferach zakrytovych dvojhvezd, projevujici se malym zjasnenim uprostred zakrytu, J. Speil , M. Wolf, P. Molik a P. Skalak komentovali svoje vyveskova sdeleni. J. Manek se ve svem prispevku zabyval problemem identifikace vice nez 20 hvezd, ktere S. Archer koncem 50. let oznacil jako promenne, ale pozdeji jejich promennost nikdo nepotvrdil. J. Borovicka se ve svem sdeleni zameril na hvezdu NSV 4497, M. Artim a M. Zejda predstavili pocitacovy program GOGRONA na zpracovani pozorovani promennych hvezd.

Tradicni verejna schuze promenarske sekce se konala jiz v 16 hod., protoze po ni od 18 hod. nasledoval spolecensky vecer s velkou hostinou. Behem vecera mohli ucastnici shlednout v planetariu porad "People and stars" poprve uvedeny o dva tydny drive pri prilezitosti mezinarodni konference reditelu planetarii.

Prvni nedelni prednaska zacala v 9 hod. V. Simon v ni na prikladu asi 10 zakrytovych dvojhvezd ukazal, ze horke, hmotnejsi hvezdy vykazuji jenom jednosmerne zmeny obezne periody, zatimco u chladnejsich, mene hmotnych hvezd je casto pozorovano stridave zkracovani a prodluzovani periody. Potom A. Paschke a M. Zejda referovali o budovani brnenske databaze okamziku minim zakrytovych dvojhvezd, ktera jiz obsahuje 85 tisic minim. P. Hajek popsal historii vzniku pozorovaci skupiny Meduza pusobici asi rok v ramci B.R.N.O. - Sekce PPH a orientovane na fyzicke promenne hvezdy (napr. polopravidelne, kataklyzmicke aj.) Dva nejaktivnejsi clenove teto skupiny, L. Brat a P. Sobotka, pak predvedli nektere svoje vysledky. Celkem bylo na konferenci predneseno 23 prispevku. Poslednim byla v nedeli odpoledne prehledova prednaska Dr. J. Grygara o novych objevech v oboru hvezdne astronomie (P,6,1996,4:11-12).

29. (Mezinarodni) konference o vyzkumu promennych hvezd, 7.-9. listopad 1997, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 80. Tesne pred touto konferenci se ve dnech 5.-7. 11. na brnenske hvezdarne konala 20. cesko-slovenska stelarni konference, takze rada domacich i zahranicnich ucastniku byla pritomna na obou konferencich. Celkem se obou konferenci zucastnilo 109 profesionalnich a amaterskych astronomu z Belgie, Ceske republiky, Činy, Estonska, Italie, Japonska, Jugoslavie, Madarska, Polska, Ruska, Recka, Slovenska, Svycarska a Ukrajiny.

Poradadateli obou techto akci byly Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, B.R.N.O. - Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS a Prirodovedecka fakulta Masarykovy univerzity. Predsedou vedeckeho organizacniho vyboru obou konferenci byl Dr. Z. Mikulasek, predsedou mistniho organizacniho vyboru Dr. M. Zejda. Jednacim jazykem byla temer vyhradne anglictina, jen cast prispevku na prvni konferenci byla prednesena cesky nebo slovensky. Stravovani bylo stejne jako v minulych letech zajisteno primo na hvezdarne. Nekteri ucastnici bydleli v hotelu Kozak, dalsi meli nocleh ve vzdalenejsi ubytovne. Cely tyden bylo deni na Kravi hore predmetem zajmu sdelovacich prostredku.

29. konference o vyzkumu promennych hvezd byla oficialne zahajena v patek 7. 11. v 17 hod. Prvnim a toho dne jedinym prednasejicim byl Dr. J. Grygar, ktery ucastniky seznamil s novymi objevy v oboru hvezdne astronomie. Po veceri byl na programu slavnostni koncert amaterskeho komorniho dechoveho orchestru.

V sobotu dopoledne odeznely dva prehledove referaty I. L. Andronova a D. Nogamiho o kataklyzmickych dvojhvezdach, odpoledni jednani bylo venovano take dalsim typum promennych hvezd, zejmena dotykovym dvojhvezdam a algolidam, V. P. Goranskij referoval o dlouholetem vyzkumu exoticke interagujici soustavy SS 433 a predvedl i pocitacovou animaci teto soustavy. Vecer byl na programu slavnostni banket, po nem ucastnici shledli v planetariu porad "Lide a hvezdy" a pak jeste pan J. Manek promital obrazky ze sve kvetnove cesty do Svycarska, kde se ucastnil konference AAVSO.

V nedeli dopoledne byla na programu nejprve serie referatu ruskych a ukrajinskych ucastniku, napr. S. Antipina (objevy novych cefeid), I. L. Andronova a jeho zaku (pocitacove programy pro analyzu pozorovacich dat), D. E. Mkrtichiana (Stredoasijska pozorovaci sit) aj., a pak jeste dva referaty Z. Stuchlika o cernych dirach a jejich optickych projevech. Jeste pred obedem skoncila konference zaverecnym proslovem I. L. Andronova. Krome mluvenych referatu bylo na konferenci prezentovano nekolik desitek vyveskovych sdeleni. Vsechny prispevky byly publikovany ve sborniku (P,7,1997,4:4-7).

30. konference o vyzkumu promennych hvezd, 6.-8. listopad 1998, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 60. Na tuto konferenci prijelo celkem asi 60 ucastniku prevazne z Cech a Moravy, jen 5 jich bylo ze Slovenska (L. Hric, I. Kudzej, K. Petrik, R. Galis, K. Mastenova) a jeden z Polska (J. Speil). Jako jednaci jazyky slouzily cestina a slovenstina. Prenocovani bylo mozne bud v hotelu Kozak (asi 20 minut chuze od hvezdarny), nebo v levnejsi a vzdalenejsi delnicke ubytovne AIKOM, anebo primo na hvezdarne (na zemi ve vlastnim spacim pytli). Stravovani bylo tentokrat vice ponechano na vuli jednotlivych ucastniku. Organizatori nabidli moznost dovozu predem objednaneho sobotniho obeda na hvezdarnu, ale rada ucastniku se vydala na obed do nekolika blizkych restauraci. Teple napoje (zahrnute v konferencnim poplatku) byly od patku do nedele na hvezdarne volne k dispozici.

Konferenci zahajil Dr. Z. Mikulasek, reditel brnenske hvezdarny a planetaria, v patek 6. 11. v 18 hodin. Pote se ujali slova M. Zejda a J. Safar, kteri popsali a predvedli svoje vysledky pozorovani zakrytovych dvojhvezd pomoci brnenskeho 40 cm dalekohledu vybaveneho CCD kamerou ST-7. Tento pristroj si pak ucastnici mohli prohlednout v akci. V pozorovatelne s odsuvnou strechou J. Safar a M. Wudia vysvetlovali technicke detaily dalekohledu a CCD kamery, odpovidali na cetne dotazy a ve chvilich, kdy se vyjasnila obloha, ukazovali navadeni dalekohledu na vybrane objekty a porizovani CCD snimku.

V sobotu zacal program v 9:30 hod. prednaskou L. Hrice o symbiotickych hvezdach a jmenovite o AG Dra. Potom mel kazdy z autoru asi jednoho tuctu vyveskovych sdeleni minutu na to, aby svuj poster nekolika vetami predstavil. Po kratke prestavce byla na poradu hlavni dopoledni prednaska Dr. J. Vondraka o vysledcich mereni z druzice Hipparcos (paralaxy a vlastni pohyby hvezd) a o dalsich projektech astrometrickych druzic (GAIA aj.).

Po obede v prvnim bloku prednasek mluvili R. Galis o zakrytovych dvojhvezdach KW Per a UV Leo, M. Wolf o zajimavostech z pozorovani CCD kamerou v Ondrejove (L. Sarounova jej doplnila vykladem o vlivu filtru a atmosfericke extinkce na CCD pozorovani) a V. Simon o nezakrytove (mozna elipsoidalni) tesne dvojhvezde V1080 Tau. Ve druhem odpolednim bloku M. Artim a M. Zejda predstavili novou verzi programu GORGONA pro pocitacove zpracovani a archivaci pozorovani promennych hvezd, L. Brat upozornil na oficialni internetovou stranku ceskych pozorovatelu promennych hvezd (http://astro.sci.muni.cz/variables/) a P. Hajek, L. Brat a P. Sobotka referovali o vysledcich pozorovaci skupiny Meduza (fyzicke promenne).

Mezi 17. a 18. hodinou probehla verejna vyrocni schuze B.R.N.O. - sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS, jejiz soucasti byly i volby noveho vykonneho vyboru a predsedy (stal se jim znovu Dr. M. Zejda). Po vyhlaseni volebnich vysledku se ucastnici premistili do stare prednaskove mistnosti, kde byla usporadana slavnostni vecere. Kdo chtel, mohl vecer v planetariu shlednout porad "Hvezdy jsou jak sedmikrasky nad Brnem".

Nedelni program zacal v 9:00 hod. zpravou I. Kudzeje o vystavbe nove hvezdarny na Kolonickem sedle (severovychodni okraj Vihorlatskych vrchu), kde bude brzy v provozu nejvetsi slovensky dalekohled o prumeru 80 cm. Potom V. Simon hovoril o zmenach svetelnych krivek algolid zpusobenych prenosem hmoty, zejmena o kolisanich jasnosti a delky zastavky v primarnim minimu. Dale L. Smelcer na videozaznamu predvedl postup promerovani fotografickych negativu pomoci mikrofotometru hvezdarny ve Valasskem Mezirici a seznamil posluchace s vysledky svych pozorovani promennych hvezd typu Mira Ceti. V programu uvedeny prispevek J. Hollana o pouzivani fyzikalnich pojmu v astrofyzice odpadl, protoze jeho autor nebyl pritomen.

Po prestavce dostal slovo Dr. Z. Mikulasek, ktery v zaverecne prednasce vylozil nyni uznavany mechanismus zmen jasnosti mirid, podle nehoz pulzace probihaji jen uvnitr hvezdy blizko jadra, kdezto vnejsi casti hvezdy nepulzuji, ale jen meni propustnost pro svetlo. Jeste pred polednem, na uplny zaver konference, pozval Dr. M. Zejda vsechny pritomne k ucasti na akcich brnenske hvezdarny v roce 1999, z nichz nejvyznamnejsi bude zarijovy Astrofestival (Astropis,1999,v tisku).

Tento prehled byl sestaven na zaklade informaci uverejnenych v casopisech Rise hvezd (RH) a Kosmos (K) a ve vestnicich Perseus (P), Informacni zpravodaj pro pozorovatele promennych hvezd (IZ) a Kosmicke rozhledy (KR). Zdrojem informaci o 30. konferenci byl zatim nepublikovany clanek z casopisu Astropis.

Zpět na začátek