SHON - Czech corner

Historie brnenskych konferenci o vyzkumu promennych hvezd

Jiri Sosacek

Ve dnech 6.-8. listopadu 1998 se Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne na Kravi hore staly dejistem jiz tricateho setkani profesionalnich a amaterskych astronomu zabyvajicich se vyzkumem promennych hvezd. Toto kulate cislo samo vybizi k alespon kratkemu ohlednuti do minulosti. Vubec prvni konference o promennych hvezdach se konala v Brne 24. a 25. dubna 1953. Teto, z hlediska dnesniho cislovani vlastne "nulte" konference, usporadane v Astronomickem ustavu Masarykovy Univerzity, se zucastnilo asi 25 ceskych a slovenskych odborniku. Ti se usnesli, ze se znovu sejdou nejpozdeji do roka, avsak nez k tomu skutecne doslo, uplynulo celych deset let.

Dalsi setkani nazvane seminar o vyzkumu promennych hvezd, probehlo ve dnech 22. a 23. cervna 1963 v historicke zasedaci sini brnenske radnice. Nasledujici rok se tamtez uskutecnil 2. seminar (14.-15. 11. 1964) a o rok pozdeji hostil brnensky hotel Morava ucastniky 3. seminare (4. 12. 1965). V poradi 4. seminar se konal v roce 1966 nebo 1967, 5. seminar byl v roce 1968. Po temer petilete prestavce se v roce 1973 v Brne uskutecnil 6. seminar o vyzkumu promennych hvezd a pak jiz byly tyto seminare poradany pravidelne kazdy rok. Vyjimkou byl rok 1980, kdy se seminar nekonal.

Jiz po tri desetileti je tradicnim mistem setkavani ceskych a slovenskych promenaru budova Hvezdarny a planetaria MK na Kravi hore. Avsak i v tom jsou vyjimky. V letech 1975 a 1977 byly 8. a 10. seminar usporadany na slovenskem Bezovci, v roce 1976 se 9. seminar konal ve Vyskove a v roce 1979 byl 12. seminar v Gottwaldove (dnesni Zlin). V letech 1973-1988 byvaly seminare zpravidla na jare (s vyjimkou roku 1976), pocinaje rokem 1989 se poradaji na podzim. Od roku 1992 se ucastnici schazeji ve velkem sale noveho planetaria. V polovine 90. let bylo slovo "seminar" v nazvu setkani zmeneno na "konferenci", takze po 26. seminari v roce 1994 nasledovala v roce 1995 27. konference. Pocet ucastniku se behem let menil od 25 do 100, nejcasteji jich byvalo kolem 60. Nejvetsi udalosti v cele teto historii byla 29. konference, organizovana na mezinarodni urovni, jiz se ve dnech 7.-9. 11. 1997 zucastnilo 80 promenaru ze 13 zemi. V nasledujicim prehledu jsou uvedeny podrobnejsi udaje o jednotlivych seminarich a konferencich.

Konference o vyzkumu promennych hvezd, 24.-25. duben 1953, Brno, Astronomicky ustav Masarykovy univerzity, pocet ucastniku: 25. Prvni konference o vyzkumu promennych hvezd v Ceskoslovensku. Byla usporadana z iniciativy pracovniku Astronomickeho ustavu SAV na Skalnatem Plese podle vzoru konferenci o vyzkumu promennych hvezd poradanych pravidelne v tehdejsim Sovetskem svazu. Zucastnili se ji zastupci astronomickych ustavu CSAV a SAV, astronomickych ustavu Slovenske a Masarykovy univerzity a Cs. astronomicke spolecnosti. Ukolem konference bylo zjistit, na kterych teoretickych vyzkumech v oboru promennych hvezd se v Ceskoslovensku pracuje, ktere dalsi vyzkumy by bylo mozne zaradit do programu vedeckych pracovist a jaka pozorovani pro tyto programy by byla v dosahu vedeckych pracovist, lidovych hvezdaren, astronomickych krouzku a jednotlivych amateru.

Konferenci zahajil prof. J. Mohr, reditel Astronomickeho ustavu Masarykovy univerzity v Brne. Ve svem uvodnim vystoupeni se zminil o dulezitosti studia promennych hvezd pro teoretickou astrofyziku a stelarni astronomii. Po tomto zahajovacim proslovu pokracovala konference za predsednictvi doc. L. Perka teoretickymi referaty, ktere byly vybrany tak, aby oduvodnovaly zarazeni urcitych typu promennych hvezd do ceskoslovenskeho pozorovaciho programu.

Nejprve hovoril R. Bajcar z hvezdarny na Skalnatem Plese o zavislosti mezi amplitudou, spektrem a periodou u dlouhoperiodickych promennych typu Mira Ceti. Tento astronom zjistil, ze cim vyssi je povrchova teplota hvezdy, tim rychleji se meni jeji jasnost. Navrhl moznou vyvojovou posloupnost od hvezd typu Mira Ceti ke hvezdam typu RV Tauri a delta Cephei, podle niz by hvezdy typu Mira Ceti s kratsimi periodami mely byt vyvojove starsi nez hvezdy s dlouhymi periodami. Z tohoto referatu vyplynul pozadavek, aby do pozorovaciho programu bylo zarazeno vizualni a fotoelektricke sledovani vybranych hvezd typu Mira Ceti za ucelem zjistovani zmen periody a sekundarnich minim.

Dalsi referat tehoz autora se zabyval otazkou prostoroveho rozlozeni hvezd typu Mira Ceti. Nasledoval referat Dr. V. Vanyska z Laboratore pro mereni casu CSAV v Praze venovany vysledkum studia nerovnomerneho rozdeleni delky periastra u zakrytovych dvojhvezd, k nimz dospel ve spolupraci se Z. Peknym z tehoz pracoviste.

Potom Dr. Z. Bochnicek z Astronomickeho ustavu Slovenske univerzity v Bratislave mluvil o novach, zminil se o typech svetelnych krivek nov, o abnormalitach techto krivek a o radialnich rychlostech obalek. Navrhl, aby pozorovaci program obsahoval i hvezdy typu SS Cygni, resp. U Geminorum. Dr. Z. Svestka z Astrofyzikalni observatore CSAV v Ondrejove se pak zabyval problematikou erupci u cervenych trpasliku. Navrhl, aby tyto i hvezdy byly zarazeny do pozorovaciho programu s tim, ze by stacilo, kdyby pozorovatele vybaveni dostatecne velkymi pristroji sledovali, zda je dana hvezda viditelna nebo ne.

V zaveru teoretickych referatu zduvodnil Dr. B. Hacar z Palackeho univerzity v Olomouci pozadavek, aby do pozorovaciho programu byly pojaty nektere zanedbavane zakrytove dvojhvezdy, jako napr. UU Cnc, UX CMa, BB Mon a SX CMa. Doporucil, aby za tim ucelem byla navazana spoluprace s hvezdarnou v Krakove, ktera se na vyzkum zakrytovych dvojhvezd specializuje.

Dr. Z. Bochnicek se pak v obsahlejsim referatu zabyval pozorovatelskymi moznostmi v Ceskoslovensku. Doporucil, aby do vizualniho programu byly zarazeny dlouhoperiodicke promenne, hvezdy typu R CrB, SS Cyg, cerveni trpaslici, novy a zakrytove dvojhvezdy, pricemz u posledne jmenovanych by se prace zamerila na urcovani okamziku minim jasnosti. Podle jeho mineni by bylo mozne do vizualniho programu zaradit i polopravidelne a nepravidelne promenne, ktere se prakticky nikde nesleduji ale jejichz pozorovani je zvlaste pro nezkusene pozorovatele obtizne. Nedoporucil zarazeni klasickych cefeid do vizualniho programu. Fotograficke sledovani promennych hvezd amaterum take nedoporucil kvuli znacnym financnim nakladum a casove narocnosti. V dalsi casti referatu se zminil o fotoelektrickem pozorovacim programu a zduraznil take nutnost zhotoveni prototypu jednoducheho vizualniho fotometru, ktery by si mohli vyrobit pokrocilejsi amateri. Po tomto referatu se rozvinula dlouha diskuse, z niz vzesla nize uvedena rezoluce. Dr. Z. Svestka navrhl, aby ti pozorovatele, kteri budou pozorovat nepravidelne promenne, pozorovali paralelne nekterou cefeidu. K. Michnovsky, ktery na konferenci jednal jmenem Sekce pro pozorovani promennych hvezd Cs. astronomicke spolecnosti v Praze, se zminil o potrebe staleho styku mezi amaterskymi pozorovateli a profesionaly.

Poslednim prednasejicim byl doc. L. Perek, ktery promluvil o systematickem vyzkumu promennych hvezd. Podal prehled systematickych vyzkumnych programu probihajicich na zahranicnich hvezdarnach a konstatoval, že pro ucely tohoto vyzkumu by bylo treba ziskat 100 az 300 fotografickych snimku jedne a teze oblasti hvezdne oblohy v ruznych casovych obdobich. Tohoto programu by se mohla zucastnit vedecka pracoviste, pripadne amateri, kteri maji pristroje schopne po pulhodinove exposici zachytit hvezdy alespon do 14 mag. Zatim se do tohoto programu zapojila lidova hvezdarna v Prostejove a pan C. Siler v Kromerizi.

Behem konference si ucastnici prohledli pristrojove vybaveni Astronomickeho ustavu MU v Brne, a to 20 cm refraktor a 60 cm reflektor na hvezdarne na Kravi hore, blinkmikroskop, ktery byl prave konstruovan v ustavni dilne, a fotoelektricky fotometr, instalovany zatim v laboratori. Na zaver konference byla jednomyslne prijata rezoluce, v niz se mimo jine uvadi:

Amaterska vizualni pozorovani promennych hvezd v Ceskoslovensku bude organizovat Cs. astronomicka spolecnost, Sekce pro pozorovani promennych hvezd (adresa: Lidova hvezdarna, Praha - Petrin cp. 205). Odbornym astronomickym ustavum konference doporucuje, aby zaradily vyuziti techto vizualnich pozorovani do sveho vyzkumneho programu. Pozorovaci program budou navrhovat odbornici, a to R. Bajcar pro dlouhoperiodicke promenne, Dr. Z. Bochnicek pro nepravidelne a polopravidelne promenne, promenne typu R CrB a novy, Dr. Z. Svestka pro eruptivni cervene trpasliky a promenne typu SS Cyg a Dr. B. Hacar pro nesledovane zakrytove promenne a zakrytove promenne s promennymi periodami.

Pro usnadneni styku mezi amaterskymi pozorovateli a odborniky bude hvezdarna na Skalnatem Plese vydavat ve spolupraci se Sekci pro pozorovani promennych hvezd CAS neperiodicke pokyny. Zhotovi take chybejici mapky okoli promennych hvezd, zejmena pro eruptivni cervene trpasliky a zakrytove promenne. Amateri, kteri maji zajem o systematicky vyzkum promennych hvezd fotografickou metodou, se mohou prihlasit v Astronomickem ustavu Masarykovy univerzity v Brne (doc. L. Perek), Brno, Kotlarska 2.

Pristi konference bude svolana podle potreby, nejpozdeji vsak do jednoho roku, za pritomnosti aktivnich spolupracovniku z rad amateru. Konferenci svola doc. Dr. L. Perek v dohode s predsedou sekce promennych hvezd CAS a s Astronomickou komisi CSAV (A. Novak: Dodatek k ceskemu vydani. In: P. P. Parenago, B. V. Kukarkin: Promenne hvezdy a zpusoby jejich pozorovani. Praha, Nakl. CSAV, 1953, str. 151-156; RH,34,1953,5:116-118).

1. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 22.-23. cerven 1963, Brno, zasedaci sin brnenske radnice, pocet ucastniku: 80. Tento seminar byl po brnenske konferenci v roce 1953 prvni akci tohoto druhu v Ceskoslovensku. Poradaly jej Lidova hvezdarna v Brne a Sekce pro pozorovani promennych hvezd Cs. astronomicke spolecnosti. Mezi ucastniky byli zastupci vsech domacich vedeckych pracovist a mnoha lidovych hvezdaren. Seminar zahajil Dr. O. Oburka, ktery rekl, ze cilem tohoto setkani je vysvetlit nektere soucasne astrofyzikalni problemy souvisejici s vyzkumem promennych hvezd, informovat o ucasti ceskoslovenskych vedcu pri jejich reseni, vytycit postup budouci prace, projednat otazky pozorovacich metod a ziskat dalsi zajemce o soustavna pozorovani.

Prvni jednaci den (sobota) byly na programu hlavni referaty a zpravy o vyzkumu zakrytovych dvojhvezd a hvezd typu RR Lyrae. Postupne hovorili M. Plavec (dva referaty: zakrytove dvojhvezdy a moderni astrofyzika, vyzkum zmen period zakrytovych dvojhvezd a cs. pozorovaci program), J. Grygar (nestabilni zakrytove soustavy), K. Lang (fotoelektricka fotometrie SW Lacertae), O. Oburka (vizualni a fotograficka pozorovani zakrytovych dvojhvezd), V. Topinka (zavislost perioda - spektrum u zakrytovych dvojhvezd), J. Tremko (nektere problemy studia kratkoperiodickych cefeid, M. Vetesnik (studium zmen promennosti hvezd typu RR Lyrae) a V. Vanysek (pouziti Schmidtovych a Maksutovovych komor pri fotograficke fotometrii a spektrofotometrii hvezd).

Druhy jednaci den (nedele) byl venovan otazkam pozorovacich a dalsich pracovnich metod. Svoje referaty prednesli P. Mayer (fotoelektricka fotometrie promennych hvezd a konstrukce fotometru), M. Mikusek (konstrukce fotoelektrickeho fotometru), V. Farsky (elektronicke mereni malych napeti se zretelem k hvezdne fotometrii), I. Solc (vizualni polarizacni fotometr) a K. Rausal (ekvidenzitometrie v astronomicke fotometrii). Odpoledne se konala porada uzsi skupiny odborniku o moznostech konstrukce dostatecne presnych fotoelektrickych fotometru urcenych pro lidove hvezdarny.

V zaveru seminare bylo prijato usneseni, v nemz se uvadi, ze do programu vizualnich pripadne fotografickych pozorovani zakrytovych dvojhvezd, rizeneho Lidovou hvezdarnou v Brne, by podle navrhu Dr. M. Plavce mely byt zarazeny nektere dalsi hvezdy. Mely by byt pozorovany take nove objevene zakrytove soustavy za ucelem urceni jejich svetelnych elementu. Lidove hvezdarny by se mely zapojit do fotografickeho sledovani promennych hvezd ve vybranych polich. Dalsi seminar o vyzkumu promennych hvezd by mel nasledovat po sjezdu Mezinarodni astronomicke unie, na podzim roku 1964 (RH,44,1963,9:178).

2. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 14.-15. listopad 1964, Brno, zasedaci sin brnenske radnice, pocet ucastniku: 70. Poradala jej Lidova hvezdarna v Brne ve spolupraci se Sekci pro pozorovani promennych hvezd Cs. astronomicke spolecnosti. Seminari predchazela schuzka pracovniku Astronomickeho ustavu brnenske univerzity a pracovniku stelarniho oddeleni AU CSAV. Na teto schuzce referoval M. Vetesnik o fotoelektrickem pozorovani zakrytove promenne KR Cyg v Brne, S. Kriz o pozorovani a nove odvozenych elementech zakrytove promenné S Equ, M. Plavec o vyzkumu plynnych proudu v tesnych dvojhvezdach a M. Vetesnik o svem pobytu v Recku.

Vlastni seminar zacal v sobotu 14. 11. dopoledne v zasedaci sini Mestskeho narodniho vyboru v Brne. Podobne jako na prvnim seminari uvital doc. O. Oburka mezi ucastniky temer vsechny ceskoslovenske vedecke pracovniky v oboru promennych hvezd, pozorovatele z lidovych hvezdaren a dalsi zajemce. V uvodnim proslovu se zminil i o rozvoji pozorovani promennych hvezd v Ceskoslovensku v poslednich letech. Prvni den seminare byl venovan problematice vyzkumu tesnych zakrytovych dvojhvezd a zpravam o pracich provadenych v astronomickych ustavech CSAV, SAV a univerzit. Druhy den se program zameril na rozbor ziskanych vizualnich a fotografickych pozorovani a na metodiku fotografickych pozorovani. Behem obou dnu vyslechli ucastnici celkem odbornych 13 referatu.

V uvodu seminare mel Dr. M. Plavec hlavni prednasku s nazvem "Od algolid k novam", ve ktere uvedl nove poznatky o souvislostech mezi novami a tesnymi dvojhvezdami. Dopoledne dostali slovo jeste S. Kriz (problemy zakrytovych dvojhvezd typu Algol a jejich vyzkum v Ondrejove) a K. Lang (zmeny periody tesne dvojhvezdy SW Lacertae).

Na odpolednim zasedani promluvil nejprve zastupce Krajskeho narodniho vyboru v Brne o dulezitosti amaterske prace v astronomii a potom se postupne vystridali M. Vetesnik (vyzkum struktury Galaxie na zaklade prostoroveho rozdeleni a pohybu promennych hvezd), T. Horak (zakrytove soustavy typu R CMa), R. Bajcar (dva referaty: spektra hvezd pozdnich spektralnich trid, pozorovani promennych hvezd na Krymske astrofyzikalni observatori), J. Grygar (opticka promennost kvasaru a jejich astrofyzikalni charakter), J. Tremko (zprava o zasedani 27. komise Mezinarodni astronomicke unie na sjezdu v Hamburku).

V nedeli 15. 11. prednesl O. Oburka zpravu o cinnosti Sekce promennych hvezd CAS obsahujici vysledky ceskoslovenskych pozorovani zakrytovych dvojhvezd a hvezd typu RR Lyrae. Dalsimi prednasejicimi byli K. Rausal (negativni fotograficky material a jeho zpracovani pro fotometrii promennych hvezd), V. Znojil (fotograficka fotometrie promennych hvezd na Lidove hvezdarne v Brne) a K. Carbol (fotografovani promennych hvezd v Gottwaldove). Po techto referatech nasledovala rozsahla diskuze. Vyznam pozorovani promennych hvezd provadenych v ramci celostatniho odborneho ukolu vedeneho Lidovou hvezdarnou v Brne byl zduraznen i tim, ze IAU ustavila pri 42. komisi zvlastni subkomisi pro celosvetovou koordinaci pozorovani minim zakrytovych dvojhvezd, jejimz predsedou byl zvolen Dr. M. Plavec.

V zaverecnem usneseni, ktere ucastnici seminare jednomyslne prijali, se konstatuje stoupajici uroven ceskoslovenskych pozorovani zakrytovych dvojhvezd, doporucuje se usporadani dalsiho pozorovaciho praktika na brnenske hvezdarne a ucast vybranych zajemcu na prazdninove praxi v Astronomickem ustavu v Ondrejove. Dale se doporucuje vyuzivat ziskana pozorovani k dalsimu studiu, napr. ke zjistovani zmen period nekterych hvezd. V pozorovacich predpovedich vydavanych brnenskou hvezdarnou by melo byt vyznaceno poradi dulezitosti jednotlivych hvezd a Cs. astronomicke spolecnosti je doporucovano, aby nejlepsim pozorovatelum poskytovala odmeny ve forme stipendii a prispevku na nakup literatury (RH,46,1965,1:20; KR,3,1965,1-2:16-17).

3. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 4. prosinec 1965, Brno III, hotel Morava, pocet ucastniku: 60. Seminar poradaly Lidova hvezdarna a planetarium v Brne a Sekce pro pozorovani promennych hvezd Cs. astronomicke spolecnosti. Zucastnili se jej jak vedecti pracovnici, tak dobrovolni pozorovatele z cele republiky. Vetsina prednesenych referatu se tykala zakrytovych dvojhvezd.

Po zahajeni seminare doc. O. Oburkou nejprve J. Grygar informoval o soucasnem stavu vyzkumu promennych hvezd a o mezinarodnim kolokviu v Bamberku a ve svem dalsim prispevku hovoril o poloze algolid v HR diagramu. Nasledujici referat Dr. M. Plavce o pricinach kolisani period zakrytovych dvojhvezd ukazal smysl ceskoslovenskeho amaterskeho pozorovaciho programu zamereneho prave na tento typ promennych.

Potom P. Harmanec mluvil o vymene hmoty v tesnych dvojhvezdach a vyvoji dvojhvezd, M. Vetesnik referoval o fotoelektricke fotometrii zakrytove dvojhvezdy CV Cygni pomoci dalekohledu brnenske university, doc. B. Hacar se ve sve prednasce zabyval urcovanim hmot a vzdalenosti nekolika zakrytovych soustav, L. Kohoutek hovoril o promennosti centralnich hvezd planetarnich mlhovin a V. Znojil seznamil ucastniky s vysledky vizualnich pozorovani hvezdy CY Aqr (typ RR Lyrae). V poslednim prispevku se Dr. K. Rausal venoval vysledkum fotografickeho pozorovani zakrytovych dvojhvezd.

V usneseni z tohoto seminare se pravi, ze dosavadni zamereni vizualniho pozorovaciho programu je uzitecne a melo by byt rozsireno o fotograficke sledovani zakrytovych dvojhvezd, nashromazdeny material jiz umoznuje urcovat svetelne elementy a zkoumat zmeny period nekterych hvezd. Je zadouci dokoncit vyvoj fotoelektrickeho fotometru pro lidove hvezdarny a zkusenym pozorovatelum se doporucuji specializovane programy uvedene v seznamu nametu k pozorovani v KR,1965,1:33 (RH,47,1966,3:61-62; KR,4,1966,1:17-18).

4. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 1966 nebo 1967. Dalsi informace nejsou k dispozici.

5. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 14. prosinec 1968, Brno, presne misto neni uvedeno, pocet ucastniku: neuveden. Seminar poradaly Hvezdarna a planetarium v Brne a Sekce pro pozorovani promennych hvezd Cs. astronomicke spolecnosti. Temer cely jeho program byl venovan problematice zakrytovych dvojhvezd. Po uvodni prednasce prof. O. Oburky o zakladnich problemech soucasneho vyzkumu hovoril Dr. S. Kriz o dvojhvezdach s plynnymi obalkami, Z. Mikulasek o Wolfovych-Rayetovych hvezdach, ktere tvori slozky tesnych dvojhvezd, a Dr. J. Grygar o fotometrii nov.

V dalsi casti seminare doc. J. Tremko predlozil navrh podrobne klasifikace nekterych typu promennych hvezd a Dr. B. Hacar informoval o svych vysledcich odvozeni paralax 24 zakrytovch dvojhvezd Baizeho metodou. Nasledoval referat Dr. T. Horaka venovany vypoctu parametru zakrytovych dvojhvezd pomoci samocinneho pocitace. Dr. M. Vetesnik mluvil o vysledcich fotometrie zakrytove soustavy V463 Cyg a o modernizaci fotoelektrickeho fotometru na hvezdarne brnenske univerzity. Doc. J. Tremko referoval o automatizovanem fotoelektrickem fotometru hvezdarny na Skalnatem Plese a Ing. K. Jehlicka o novem fotoelektrickem fotometru Lidove hvezdarny v Brne. V poslednim prispevku se Dr. K. Rausal zabyval zpracovanim fotografickych negativu ziskanych na brnenske hvezdarne v ramci programu pozorovani promennych hvezd (RH,50,1969,5:101).

6. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 28.-29. duben 1973, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 70. Poradatelem tohoto seminare byla Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne. Zucastnilo se jej temer 70 pracovniku z 20 ceskoslovenskych hvezdaren. Seminar by venovan zakrytovym dvojhvezdam, ktere tvori hlavni cast pozorovaciho programu ceskoslovenskych profesionalu i amateru. Program seminare obsahoval jak prehledove referaty, tak prispevky o jednotlivych hvezdach. Po zahajeni seminare prof. O. Oburkou prednesl Z. Pokorny podrobnou zpravu o organizaci pozorovani zakrytovych promennych hvezd na ceskoslovenskych lidovych hvezdarnach a v astronomickych krouzcich.

P. Harmanec v nasledujicim prehledovem referatu seznamil ucastniky se soucasnymi problemy vyzkumu tesnych dvojhvezd. Doc. J. Tremko uvedl vysledky pozorovani zakrytove dvojhvezdy TV Cas. Dalsi tri prispevky byly venovany pozorovaci technice: Dr. P. Mayer rozebral problematiku fotoelektricke fotometrie promennych hvezd, Dr. K. Rausal hovoril o fotografickem sledovani kratkoperiodickych promennych hvezd a Ing. M. Slavik pojednal o vlastnostech fotografickych emulzi vhodnych pro astronomickou fotografii.

Druhy den byly na programu nejprve prispevky Dr. T. B. Horaka o analyze svetelnych krivek zakrytovych dvojhvezd a P. Koubskeho o fotoelektricke fotometrii hvezdy BR Cyg. Sdeleni Dr. P. Mayera se tykalo novych poznatku o zakrytovych soustavach ranych spektralnich typu, konkretne soustavy LY Aur. V poslednim prispevku se Dr. M. Vetesnik zabyval otazkami interpretace svetelnych krivek zakrytovych dvojhvezd TX Her a TV Cas.

V prubehu seminare rada prednasejicich zduraznila uzitecnost amaterskych pozorovani vybranych zakrytovych dvojhvezd. Bez pomoci velkeho poctu dobrovolnych pozorovatelu by nebylo mozne obsahnout velke mnozstvi malo sledovanych a nesledovanych hvezd a objevit zajimave hvezdy vyzadujici podrobne fotometricke a spektroskopicke studium. V budoucnu pujde predevsim o zvysovani presnosti amaterskych pozorovani, napr. pouzitim jednoduchych fotoelektrickych fotometru. Referaty prednesene na seminari byly vydany ve sborniku (RH,54,1973,10:196).

Pozn.: Dne 19. 10. 1973 se v Astronomickem ustavu Univerzity J. E. Purkyne konal puldenni seminar o promennych hvezdach poradany pobockou Cs. astronomicke spolecnosti v Brne (KR,1974,1:38-39).

7. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 1974. Dalsi informace nejsou k dispozici.

8. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 24.-25. kveten 1975, Bezovec, zotavovna ROH n.p. Slovakofarma, pocet ucastniku: 60. Tento seminar poradaly Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne a Krajska hvezdarna v Hlohovci. Pres 60 ucastniku, predevsim z Jihomoravskeho a Zapadoslovenskeho kraje, vyslechlo prispevky, ktere prednesli J. Tremko (tesne dvojhvezdy jako zdroje rentgenoveho zareni), Z. Mikulasek (promenne pekuliarni hvezdy), K. Jehlicka (vyzkum promennych hvezd metodami fotoelektricke fotometrie, V. Znojil (pozorovani zakrytovych promennych typu HLIDKA), Z. Pokorny (amaterska pozorovani zakrytovych dvojhvezd), J. Papousek (dlouhoperiodicke promenne hvezdy), T. B. Horak (moderni metody vypoctu parametru zakrytovych dvojhvezd), P. Mayer (promenne hvezdy v nasi Galaxii a v jinych galaxiich).

Na seminari bylo konstatovano, ze pozorovaci program brnenske hvezdarny, vypracovany koncem sedesatych let, je velmi vhodny pro ceskoslovenskou amaterskou astronomii. Je dobre, ze se zacinaji systematicky pozorovat hvezdy typu HLIDKA, coz jsou slabsi, malo sledovane algolidy. Nepriznive je, ze se techto pozorovani nyni ucastni jen dve skupiny (brnenska a vyskovska) a nekolik jednotlivych prilezitostnych pozorovatelu. Hlavnim ukolem pro pristi obdobi je proto vybudovani site dobrych pozorovatelu v celem Ceskoslovensku. Zdurazneno bylo take to, ze pozorovani promennych hvezd, stejne jako ostatni obory amaterske astronomicke cinnosti, maji vedle aspektu odborneho ci vedeckeho take dulezity aspekt vychovny. (RH,56,1975,11:222).

9. seminar o vyzkumu promennych hvezd, prosinec 1976, Vyskov, pocet ucastniku: neuveden. Seminar poradala Sekce pro pozorovani promennych hvezd CAS ve spolupraci s hvezdarnou ve Vyskove. Predseda teto sekce, prof. O. Oburka z Brna, a dalsi jeji clenove prednesli na seminari referaty o novych poznatcich z kongresu IAU v Grenoblu a o programu amaterskych pozorovani promennych hvezd v Ceskoslovensku organizovanem brnenskou hvezdarnou. Dalsi informace nejsou k dispozici (KR,1977,2:67).

10. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 1977. Seminar poradaly Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne a Krajska hvezdarna v Hlohovci. Bylo planovano, ze seminar se uskutecni na Bezovci ve dnech 2.-5. cervna 1977. Dalsi informace nejsou k dispozici (IZ,8(22.2.1977):1).

11. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 10.-11. cerven 1978, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 60. Poradatelem byla Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne. Program tohoto seminare presahoval oblast promennych hvezd a byl to vlastne stelarni seminar. Na programu byly prednasky M. Vetesnika o uhlikovych hvezdach a V. Vanyska o protohvezdach. P. Koubsky hovoril o studiu hvezd spektralniho typu B s emisnimi carami a D. Chochol o zakrytove dvojhvezde SZ Camelopardalis. J. Svestka podal prehled poznatku o mezigalakticke hmote a o vzniku galaxii, Z. Mikulasek prednesl novinky z hvezdne astronomie.

Byla take podana zprava o pozorovacim programu brnenske hvezdarny zamerenem na sledovani vybranych zakrytovych dvojhvezd a aktualni informace pro pozorovatele ohledne chystanych akci, vydani novych mapek a prepracovaneho navodu na pozorovani zakrytovych promennych a ohledne pripravovaneho souboru programu pro pocitacove zpracovani pozorovacich dat (RH,58,1978,10:218).

12. seminar o vyzkumu promennych hvezd, cerven 1979, Gottwaldov (= Zlin). Tento seminar poradaly Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne a hvezdarna ve Valasskem Mezirici. Mistem konani byl Gottwaldov, planovany termin byl 23.-24. 6. 1979. Na seminari prednaseli vesmes clenove Sekce pro pozorovani promennych hvezd CAS. Dalsi informace nejsou k dispozici (KR,1979,4:154-156; IZ,10(22.2.1979):1).

13. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 11.-12. duben 1981, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: neuveden. Poradatelem byla Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne. Na programu byly odborne prednasky a bilancovani dvaceti let pozorovani zakrytovych dvojhvezd organizovanych brnenskou hvezdarnou. Prof. O. Oburka prednasel o vyvoji tesnych dvojhvezd, Dr. Z. Svestka hovoril o mezigalakticke hmote a Dr. Z. Mikulasek podrobne rozebral mechanismy promennosti hvezd.

Temer cely pulden byl venovan hodnoceni dosavadnich ceskoslovenskych pozorovani. Za 20 let trvani brnenskeho programu bylo prijato k publikaci 2357 minim zakrytovych dvojhvezd od 301 pozorovatelu. Nejvice minim bylo ziskano v letech 1963, 1964 a 1980. V prispevcich prof. O. Oburky a J. Silhana se ucastnici seminare mohli seznamit se zacatky techto pozorovani, s jejich soucasnym stavem a vyhlidkami do budoucna.

Z diskuze pak vyplynulo, ze dosavadni program sledovani okamziku minim vybranych zakrytovych dvojhvezd za ucelem kontroly, zda u nich nedochazi ke zmenam periody, je stale velmi uzitecny a neni duvod jej menit. Pozorovatelum se doporucuje sledovat zejmena hvezdy, pro nez existuji identifikacni mapky, ale u kterych po mnoho let nebyla ziskana zadna minima. Brnenska hvezdarna nabizi pozorovatelum metodickou pomoc, pripravuje pro ne radu pomucek a publikaci. O zpusobu, jakym budou pozorovatelum poskytovany, informoval ucastniky seminare Dr. Z. Pokorny. Mimo jine bude obnoveno vydavani Informacniho zpravodaje pro pozorovatele promennych hvezd (RH,62,1981,8:175).

V usneseni z tohoto seminare se m.j. doporucuje publikovat v Informacnim zpravodaji zpravy o zjistenych velkych hodnotach O-C a informace o novych (opravenych) svetelnych elementech hvezd brnenskeho pozorovaciho programu, dale publikovat prehledovy clanek o 20 letech brnenskeho programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd v Kosmickych rozhledech nebo Risi hvezd, publikovat zasady metodicke cinnosti pro pozorovatele promennych hvezd v casopise Rise hvezd, doporucuje se i hledani novych zpusobu ziskavani puvodnich podkladu (zejmena mapek) z literatury pro hvezdy typu HLIDKA, protoze dosavadni zpusob pripravy mapek je malo efektivni. Vedoucim pozorovacich skupin se doporucuje, aby pred pristim seminarem, ktery by se mel konat na jare 1982, pripravili strucnou zpravu o cinnosti sve skupiny (IZ,11(31.7.1981):1-2).

14. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 15.-16. kveten 1982, Brno. Informace o vlastnim prubehu seminare nejsou k dispozici. V usneseni z tohoto seminare se uvadi, ze zustavaji v platnosti doporuceni z predchazejiciho seminare o pozorovani hvezd typu HLIDKA, hledani novych zpusobu ziskavani mapek z literatury pro hvezdy tohoto typu a o pozorovani malo sledovanych hvezd, pro ktere jiz mapky existuji. V Informacnim zpravodaji budou i nadale uverejnovany zpravy o hvezdach s velkymi hodnotami O-C, o nesrovnalostech pri vyberu srovnavacich hvezd, o zvlastnostech zjistenych pri pozorovani apod.

Doporucuje se dokonceni souboru 25-30 novych mapek tak, aby mohly byt publikovany a predany pozorovatelum do uzivani. Pred publikovanim mapky musi byt provedeno kontrolni pozorovani s prokazatelnym minimem. Pro hvezdy se zjistenou velkou hodnotou O-C (vetsi nez asi 2 hod.) se doporucuje predpovidat minima podle predbezne opravenych elementu.

Doporucuje se pokracovat v priprave bibliografie zakrytovych dvojhvezd brnenskeho programu. Zajimave vysledky je vhodne publikovat v Risi hvezd. Ucastnici seminare povazuji za vhodne zkonstruovat zarizeni pro vycvik pozorovatelu promennych hvezd a vyzkouset je na praktiku 1982. Na praktiku v roce 1982 probehne diskuse o priprave pozorovaciho deniku pro pozorovatele promennych hvezd. Rozhodnuti o teto zalezitosti bude provedeno po praktiku. Pozorovatele jsou zadani, aby do 30. 6. 1982 zaslali na brnenskou hvezdarnu vsechna provedena pozorovani. Pristi seminar by se mel konat na jare 1983 (IZ,14(8.6.1982):1-2).

15. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 14.-15. kveten 1983, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 25. Seminare se zucastnilo vice nez 25 lidi, a to i pres nepriznivou situaci v moznostech uhrady cestovneho a ubytovani. (Cestovne a naklady na ubytovani hradila poradajici hvezdarna jen prednasejicim a nekolika nejaktivnejsim pozorovatelum.) Program zahajil Dr. Z. Mikulasek 14. 5. dopoledne kratkym informacnim prehledem, po nemz ucastnici uctili minutou ticha pamatku zemreleho prof. O. Oburky. Pak nasledovaly prednasky Dr. R. Hudce o pozorovani zdroju rentgenoveho zareni v oboru viditelneho svetla a Dr. B. Onderlicky o pocatcich naseho vesmiru, jeho minulosti a soucasnosti. Zbyvajici cast prvniho dne pak vyplnily zpravy o cinnosti skupin pozorovatelu a jednotlivcu zapojenych do amaterskeho programu sledovani zakrytovych dvojhvezd rizeneho brnenskou hvezdarnou a diskuse o dosazenych vysledcich.

Druhy den seminare zacal prednaskou Dr. Z. Mikulaska o pulsarech a po nem prom. fyz. J. Silhan referoval o celkovych vysledcich brnenskeho pozorovaciho programu v roce 1982 (tento rok byl druhy nejuspesnejsi v historii programu). Vedoucim tohoto programu byl od konce roku 1982 Dr. Z. Mikulasek. Seminar skoncil 15. 5. v poledne prednesenim a schvalenim zaverecneho usneseni (RH,64,1983,12:260; KR,22,1984,1:22-24; IZ,16(18.12.1982):3). Viz tez Usneseni z 15. seminare v promenarske skrince na Petrinske hvezdarne.

16. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 16.-17. cerven 1984, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 33. Program seminare obsahoval odborne prednasky, hodnoceni vysledku pozorovani v minulych letech a vyhledy do budoucna. Vetsinu ucastniku tvorili aktivni pozorovatele. Seminar byl zahajen prednaskou Dr. D. Handlirove o vyvoji hvezd a chemickem slozeni cervenych obru. Potom J. Borovicka a V. Wagner referovali o metode hledani periody zakrytovych dvojhvezd a o vysledcich pozorovani zakrytove soustavy DP Cephei spocivajicich v urceni novych svetelnych elementu. Se svym vyzkumem zakrytove dvojhvezdy TW Draconis provadenym v ramci SOC (studentska odborna cinnost) seznamil ucastniky M. Zejda.

Odpoledne prednasel Dr. M. Vetesnik o nejpozdnejsich stadiich vyvoje hvezd a J. Silhan podal prehled vysledku pozorovani zakrytovych dvojhvezd brnenskeho programu za rok 1983. Z prehledu vyplynulo, ze rok 1983 byl nejuspesnejsi v dosavadni historii programu (50 pozorovatelu ziskalo celkem 486 publikovatelnych minim 96 hvezd). Nejaktivnejsim pozorovatelem byl P. Svoboda (114 minim). Pozorovatele byli poprve hodnoceni podle tzv. "Kanadskeho bodovani hvezd brnenskeho programu" (ziskane minimum je oceneno tim vetsim poctem bodu, cim mene byla dana hvezda v minulosti pozorovana).

Nutnost zvyseni podilu pozorovani malo sledovanych hvezd byla zduraznena pri diskusi s profesionalnimi astronomy na celostatnim stelarnim seminari, ktery se konal na jinem miste v Brne tesne pred timto seminarem o vyzkumu promennych hvezd. O deni na stelarnim seminari referoval J. Silhan. Besedu o dalsich perspektivach brnenskeho programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd ridil Dr. Z. Mikulasek. Informace o praci promenaru na Slovensku podala Dr. K. Mastenova. O sve cinnosti pak referovaly pozorovaci skupiny z Trebice, Zdanic, Prostejova a Gottwaldova.

Druhy den (t.j. v nedeli) seminar pokracoval prednaskou Dr. P. Kesslera o kosmologii a zaverecnou volnou diskusi o praci jednotlivych pozorovatelu. Z jednani seminare vzniklo usneseni, ktere bude uverejneno v Kosmickych rozhledech a Informacnim zpravodaji (RH,65,1984,8:175; K,15,1984,5:174; KR,22,1984,3:132-135) Viz tez Usneseni ze 16. seminare v promenarske skrince na Petrinske hvezdarne.

17. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 30.-31. brezen 1985, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 62. Tento seminar, jehoz se zucastnili jak profesionalove tak amateri z cele republiky, zahajil reditel brnenske hvezdarny Ing. J. Kohout. Nasledovala dopoledni prednaska J. Grygara nazvana "Ze zivota dvojhvezd". Kratke chvilky pred zacatkem odpoledniho programu vyuzil Z. Pokorny k tomu, aby seznamil ucastniky s programem letni skoly astronomie v roce 1985. Podle jeho slov je tato akce mezi amaterskou verejnosti malo znama. Potom J. Silhan podal prehled vysledku pozorovani zakrytovych dvojhvezd v roce 1984. Z prehledu vyplynulo, ze rok 1984 byl patrne treti nejuspesnejsi v dosavadni historii brnenskeho programu (59 amaterskych pozorovatelu ziskalo celkem 372 minim), pricemz nejaktivnejsimi pozorovateli byli J. Borovicka (42 minim/353 bodu), T. Cervinka (32/277) a J. Silhan (24/165).

Na tento referat navazal Z. Mikulasek obecnejsim pojednanim o cs. programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd. V ramci Ceske socialisticke republiky tato pozorovani od roku 1960 organizuje Hvezdarna a planetarium M. Kopernika v Brne. Ve Slovenske socialisticke republice jsou vysledky pozorovani zverejnovany v publikacich jednotlivych hvezdaren, bez celostatni koordinace. Urcitou organizacni praci provadi Slovenska astronomicka spolecnost, systematicka spoluprace s vedenim brnenskeho programu vsak neexistuje. Vysledky z CSR se jiz radu let publikuji v Pracich Hvezdarny a planetaria MK v Brne. Pro vnitrni potrebu byl vydavan Informacni zpravodaj. Cs. program ma velmi dobrou uroven i ve svetovem srovnani, konkuruje mu jen svycarska BBSAG a americka AAVSO.

Potom dalsi ucastnici seminare v kratkych prispevcich informovali o pozorovani promennych hvezd v Bratislave, Gottwaldove, Praze, Prostejove, Trebici, Teplicich, Zdanicich, Brne a Vyskove. J. Borovicka ve svem referatu ukazal, jak zpresnil svetelne elementy zakrytove dvojhvezdy AA UMa, a zminil se i o planovanem simultannim druzicovem a pozemnim pozorovani kataklyzmicke promenne TT Ari, ktere by melo pod dohledem R. Hudce probihat v lete 1985 (asi od 27.7. do 7.9.). Ve zbylem case J. Silhan informoval o sve ucasti na stelarnim seminari CAS a o chybnych mapkach OS Ori a KU Aur, ktere vydala hvezdarna v Hlohovci. Odpoledni program byl ukoncen kratkou diskuzi. Po prestavce se vecer konala schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS.

V nedeli pokracoval seminar kontrolou plneni usneseni z minuleho seminare (vsechny body byly splneny nebo se prubezne plni). Potom se prihlasil o slovo J. Hollan a seznamil ucastniky s programem pozorovani Halleyovy komety. Pote navrhova komise sestavila navrh noveho usneseni, ktery ucastnici seminare prijali. Na zaver vsichni se zajmem vyslechli prednasku Z. Mikulaska nazvanou "Skryta hmota ve vesmiru". Touto prednaskou seminar skoncil (IZ,20(25.1.1985):4-5; KR,25,1987,1:24-26).

18. seminar o vyzkumu promennych hvezd, 12.-13. duben 1986, Brno, Hvezdarna a planetarium M. Kopernika, pocet ucastniku: 65. Seminar se konal v prednaskovem sale Hvezdarny a planetaria MK v Brne za ucasti zajemcu o promenne hvezdy z celeho Ceskoslovenska. Poprve po mnoha letech byl pritomen zahranicnih host, a to H. Busch z NDR (reditel hvezdarny ve meste Hartha). Seminar zacinal a koncil odbornymi prednaskami, mezi nimiz byl prostor pro kratsi prispevky a diskuze. V uvodni prednasce hovoril J. Silhan o klasifikaci promennych hvezd. Potom Dr. Z. Mikulasek, tehdejsi vedouci brnenskeho programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd, prednesl zpravu o vysledcich za rok 1985. Tento rok byl vubec nejuspesnejsi v cele historii programu (81 pozorovatelu ziskalo celkem 932 minim 147 hvezd) a prekonal dosavadni rekord z roku 1983. Vice nez polovina minim byla ziskana behem dvou tydnu v srpnu, kdy se konala ruzna praktika a expedice.

J. Borovicka referoval o uspesne kampani na pozorovani kataklyzmicke promenne TT Ari v roce 1985 (ucastnilo se ji 10 cs. amateru) a doporucil pozorovani dalsich rentgenovych zdroju podle instrukci Dr. R. Hudce. Pak dostal slovo host z Nemecka, pan H. Busch (vedouci programu pozorovani promennych hvezd v byvale NDR). Hovoril o historii a organizaci amaterskych pozorovani promennych hvezd v NDR. Prestoze nemecky program ma jine zamereni, ukazaly se nektere moznosti spoluprace s ceskoslovenskymi pozorovateli.

V dalsi casti seminare T. Cervinka seznamil ucastniky s vysledky prace, kterou vykonal spolu s M. Berkou, a ktera se tykala opravy svetelnych elementu (periody) zakrytove dvojhvezdy FG Gem na zaklade 20 minim nalezenych v literature. Dr. J. Hollan se zminil o programech pozorovani Halleyovy komety a zakrytu hvezd planetkami, jichz se ucastnili pozorovatele promennych hvezd. J. Borovicka informoval o svych pozorovanich nove objevene zakrytove dvojhvezdy BD +37° 2641 Boo, o nalezeni primarniho minima FV Cas (je posunuto o 0,5 dne) a o svycarskem potvrzeni toho, ze MN Aur nema periodu, ktera je pro ni uvadena. P. Kucera referoval o detekci primarniho minima u RS UMi. I. Lorenc hovoril o organizaci pozorovaciho praktika ve Vychodoslovenskm kraji.

V sobotu vecer se konala clenska schuze Sekce pozorovatelu promennych hvezd CAS pri CSAV. Behem ni se diskutovalo take o programu vizualnich pozorovani rentgenovych zdroju navrzenem Dr. R. Hudcem.

Nasledujici den, t.j. v nedeli, prednasel M. Zejda o sve praci pojednavajici o zakrytove dvojhvezde TW Dra (autor z vizualnich pozorovani urcil geometricke parametry teto soustavy). P. Hajek oznamil, ze pripravil k vydani asi 10 mapek. Potom byly predneseny zpravy o cinnosti jednotlivych pozorovacich skupin (Praha, Trebic, Vyskov, Zdanice, Bratislava, Presov). Za Trebic mluvil J. Horky, za Vyskov Dr. P. Hajek a za Zdanice J. Silhan. V prijatem zaverecnem usneseni byly formulovany ukoly pro organizacni, pozorovatelskou a teoretickou cinnost v pristim roce. Seminar zakoncila prednaska, v niz Dr. Z. Mikulasek uvedl na pravou miru ctyri omyly z dejin astronomie (RH,67,1986,7:135; KR,25,1987,1:26-28; IZ,23(3.4.1986):3; IZ,24(15.5.1986):1-3).

Pokračování článku

Tento prehled byl sestaven na zaklade informaci uverejnenych v casopisech Rise hvezd (RH) a Kosmos (K) a ve vestnicich Perseus (P), Informacni zpravodaj pro pozorovatele promennych hvezd (IZ) a Kosmicke rozhledy (KR).

Zpět na začátek